=======================================
.: Roswell: Portál Fanoušků :.
- http://www.roswell-serial.cz -
=======================================
::I MARRIED AN ALIEN::
::VZAL JSEM SI MIMOZEMŠŤANKU::
=======================================
Překlad: Kathy B.
=======================================
Poznámka: bez kontroly
=======================================


{Zvoní zvonek u Ramirezových doma, přicházejí Max s Michaelem, Isabel je vítá ve 
dveřích.}

Isabel: (Volá na Jesseho) Miláčku, přišli malíři.
Michael: Jo, hrozně srandovní. (Odstrčí Isabel) Uhni kousek, ten krám je dost těžký.
Jesse: (Vejde) Ahoj, kluci.
Max: Ahoj.
Jesse: Určitě nechcete, abych zůstal doma a pomohl vám?
Michael: No vlastně venku jsou ještě nějaké plechovky s barvou.
Isabel: Zvládnou to.
Max: Jo, nech to na nás. Je to dárek od nás do nového domova.
Michael: A svatební dar, obojí v jednom.
Isabel: (Směje se) Nebuď hlupáček. Svatební dar bude zvlášť.
Michael: Jasně.
Isabel: Hmmm.
Jesse: Je to od vás opravdu moc hezké, že věnujete sobotu na to, abyste nám vymalovali.
Max: Nebude to trvat dlouho, půjde nám to rychle.
Isabel: No tak už jdi, miláčku, nebo přijdeš pozdě, a víš, že můj táta nesnáší, když někdo 
chodí pozdě.
Jesse: No tak jo. Kluci, zatím se mějte, díky.
Isabel: Ahoj. (Políbí Jesseho) Užij si to.
Michael: Bez problémů.

{Isabel zavírá dveře za Jessem.}

Michael: Určitě víš, že bys to zvládla i sama.
Isabel: Jasně a myslíš, že Jesse by nechal svou ženu vymalovat celý byt samotnou?
Max: A víš už, jakou barvu chceš?
Isabel: Okrovou? Cihlově červenou?
Michael: Tak jdem na to.
Isabel: Potřebovala bych to vidět na větší ploše. Maxi, okrovou na tuhle stěnu, Michaeli, 
červenou na tamtu. A potom se rozhodnu. Možná.

{Max a Michael pomocí svých schopností vymalují stěny.}

Michael: Jsem zničený. Potřebuju pauzu.
Max: Líbí se mi ta okrová.
Isabel: Hmmm.

{Michael si sedne na gauč a zapne televizi. Dávají reprízu Čarodějek.}

Samantha: (V televizi) Vůbec nevím, co se teď stane…
Michael: Dávají maratón repríz Čarodějek. Je jasné, co budu dělat o víkendu.
Isabel: Kdo jsi a co jsi to udělal s Michaelem?
Max: To ta věc s Mariou. Od té doby, co se rozešli, se s ním něco děje. Už je to patetické.
Michael: Jo, tohle je ta část, kdy Samantha promění Darrena v husu. Ta je dobrá.
Max: Potřeboval bys nějaký koníček.
Michael: Jako třeba golf? Jezdit pořád sem a tam v nějakém přihlouplém vozíku?

{Jesse se vrací zpět.}

Isabel: Proboha, to je Jesse.

{Isabel běží ke dveřím, zabouchne je a zamkne je.}

Jesse: (Zpoza dveří) Isabel, to jsem já.
Isabel: Miláčku, přede dveřmi stojí žebřík. Počkej chvilku, prosím tě.

{Max s Michaelem rychle změní barvu zdí na původní odstín.}

Max: Ne, to není ono, byla to čistě bílá, tohle je spíš vaječně bílá.
Michael: A já jsem prý ten, kdo by si měl najít nějaký koníček.
Jesse: Je všechno v pořádku?
Isabel: Jo, jasně, všechno v pořádku, omlouvám se. (Otevře dveře, Jesse vejde) Něco jsi 
zapomněl?

{Jesse si vezme z komory golfové míčky.}

Jesse: Jo, svoje míčky.

{Michael propukne v smích.}

Jesse: Vy jste mě zrovna pomlouvali nebo co?
Isabel: Tak to je už trochu paranoidní, nemyslíš? Celý svět se přece netočí jenom kolem tebe.
Max: Točí se kolem Michaela.
Michael: No jasně.
Jesse: Fajn. Ahoj.
Isabel: Ahoj. (Políbí Jesseho a zavře za ním dveře)
Michael: Docela sranda.
Isabel: (Dívá se na televizi) Ta to měla tak jednoduché.
Michael: O čem to mluvíš? Podívej se pořádně a uvidíš, jak je to ve skutečnosti. Samantha je 
čarodějnice a musí za to trpět. Je to moderní Athéna.
Isabel: (Usmívá se) Hmmm.
Max: Už mi z toho jde hlava kolem.
Isabel: No Darren aspoň ví, že je čarodějka, nemusí skrývat před svým manželem svoje 
schopnosti. Jen si pomyslete, oč jednodušší by byl můj život, kdyby Jesse věděl, kdo opravdu 
jsem.
Michael: No to by byla klasická šou. Mohla by se jmenovat Vzal jsem si mimozemšťanku.
Isabel: Hm, jo. (Znovu sleduje televizi a přemýšlí)

{Isabel a Jesse hrají v televizním sitcomu ze 60. let. Jedou spolu autem.}

Jesse: (Vytáhne zpod sedadla komunikátor) Isabel, kolikrát jsem ti říkal, abys nenechávala ty 
mimozemské komunikátory v autě.
Isabel: Omlouvám se, drahoušku.

{Jesse a Isabel se obejmou.}

Isabel: (Sama pro sebe) No to by opravdu byla šou.

{Objeví se obrazovka s komiksovými titulky Vzal jsem si mimozemšťanku.}

Isabel: (Vejde do neuklizené kuchyně, v pozadí slyšíme potlesk) Takhle si představuju skvělý 
začátek dne.

{Isabel pomocí svých sil uklízí kuchyň.}

Isabel: Myslím, že si dáme francouzský toast a párky.

{Isabel pomocí svých schopností připravuje snídani, ingredience samy vzduchem připlouvají 
z lednice. Vejde Jesse, v pozadí opět slyšíme potlesk.}

Jesse: Isabel, kolikrát jsem ti říkal, abys v našem domě nepoužívala svoje schopnosti. 
(Začichá) To je francouzský toast?
Isabel: (Zvedne poklici na pánvi) Hmmm.
Jesse: No tak protentokrát. (V pozadí slyšíme smích)

{Zpátky v realitě. Jesse vejde ráno do kuchyně, kde Isabel připravuje snídani.}

Jesse: Dobré ráno.
Isabel: Dobré ráno, miláčku.
Jesse: (Posadí se ke stolu) Ach.
Isabel: Tady máš. (Podává Jessemu šálek kávy) Myslím, že tentokrát jsem to… (Dá Jessemu 
na talíř zčernalý toast) opravdu znovu připálila. S tím sporákem určitě něco je.

{Isabel nalije sirup na připálený toast.}

Jesse: (Upije džusu) No ale ten pomerančový džus chutná skvěle.
Isabel: Bezva, je čerstvě udělaný.

{Jesse ochutná francouzský toast.}

Jesse: Mmm. (Odstrčí toast)
Isabel: Jé, už je 8.58.
Jesse: Bože, už musím jít.
Isabel: Jo.
Jesse: Mám schůzku se soudcem Lincolnem v 9.15. Kdyby to byl někdo jiný…
Isabel: Já vím. (Políbí Jesseho) Měj se.
Jesse: Uvidíme se pak.
Isabel: Dobře. (Jesse odejde)

{Jsme zpátky v sitcomu. Do kuchyně Ramirezových vejde Kyle. V pozadí slyšíme potlesk.}

Kyle: Ahoj.
Isabel: Ahoj, Kyle.
Kyle: (Ukáže Isabel karburátor, co s sebou přinesl) Víš, co to je?
Isabel: Karburátor.
Kyle: Ne… no je to karburátor. Jak to víš?
Isabel: Jsem moderní žena.

Kyle: Správně. No může to vypadat jako karburátor, ale vlastně je to zlatý důl.

{Kyle a Isabel se posadí ke kuchyňskému stolu.}

Isabel: No vypadá to nějaké malé na to, aby z toho mohl být zlatý důl, nemyslíš?
Kyle: No to sice je, ale co kdyby to byl zvláštní karburátor? Takový, který by umožňoval ujet 
tři sta mil na čtyři litry benzínu.
Isabel: Kyle…
Kyle: Tak dvě stě.
Isabel: Víš, že Jesse nemá rád, když svoje schopnosti zneužívám ve tvých plánech na rychlé 
zbohatnutí.
Kyle: Plánech, jakých plánech? To není plán, to je dar lidstvu. 
Isabel: Aha, dar, který lidstvu předáš zadarmo?
Kyle: No, to není dar zdarma. (Smích v pozadí)

{Zpátky v realitě.}

Isabel: Proč vždycky s takovými věcmi přijdeš za mnou?
Kyle: Omlouvám se, ale nedokázal jsem si s tím sám poradit a Tobey mě s tím pořád otravuje. 
Nemusí to fungovat dobře, stačí, aby to vůbec fungovalo. Jen aby to fungovalo.
Isabel: No dobře. (Dotkne se karburátoru)
Kyle: Díky… (Poklepe Isabel na rameno)
Isabel: Mmm.

{Zpátky v sitcomu. Ozve se zaklepání na dveře a vejde Maria.}

Maria: Ahoj. Všichni se mají tak skvěle a baví se u Ramirezových… (Isabel se směje) Dobře. 
Tak kde je ten můj nanicovatý přítel?
Isabel: (Vypadá  zaraženě) Teď jsi mě dostala.
Kyle: Už jsem na odchodu. (Vstane)

{Maria chytne Kylea za ucho.}

Kyle: (Svíjí se) Dobře, dobře, dobře. Je na Neptunu.
Maria: Na Neptunu. Vždyť tam byl minulý týden.
Kyle: Shání ti tam dárek k narozeninám.
Maria: (Spráskne ruce) Dárek pro mě? Co je to? Co se dá sehnat na Neptunu? Kolik za to 
utratí? Řekni mi všechno.

{Zpátky v realitě.}

Maria: Takže on mě chce příští týden pozvat na večeři a já o ničem nevím.
Kyle: A co ti tak vadí?
Isabel: Vadí jí to, že večeře k narozeninám je dost sentimentální.
Maria: A sentimentalita vede k puse na dobrou noc.
Isabel: A pusa na dobrou noc vede k sexu.
Kyle: (Vypadá zmateně) To bych si měl někam napsat.
Maria: No ale proč jsem tady. Příští týden mám narozeniny a přemýšlela jsem o tom, že 
potřebuju změnu.
Isabel: Chceš, abych ti zase prodloužila vlasy?
Maria: Možná, možná ne, možná jenom změnit barvu nebo zkusit trvalou.

{Slyšíme zvonek u dveří.}

Isabel: Mario, já nejsem tvůj soukromý vlasový poradce.

{Isabel vstane a jde ke dveřím. Za nimi stojí neznámý muž.}

Isabel: Ano?
Erik: Ahoj. Ty jsi Isabel?
Isabel: Ano.
Erik: No, já jsem Erik. Erik Hughes. Jesseho kámoš z Cornellu.
Isabel: Z Cornellu… jasně, pojď dál. Omlouvám se, pojď dovnitř.
Erik: Díky. (Vejde)
Isabel: Pojď dovnitř. Tak co tě sem přivádí?
Erik: No, měl jsem nějakou prácičku v Texasu a říkal jsem si, že Nové Mexiko je hned vedle, 
takže…

{Erik uvidí Mariu a Kylea.}

Erik: (Kývne jim) Ahoj.

{Kyle s Mariou mu taky kývnou.}

Isabel: To je skvělé. Jesse bude moc rád, že jsi tady. Mrzelo ho, že jsi nám nemohl přijet na 
svatbu.
Erik: Jo, mě taky.
Isabel: No, nevadí.
Erik: No, v plánu jsem to měl a už jsem byl na cestě a chtěl jsem sem jet přímo z Atlanty, ale 
pak jsem dostal práci v St. Paul a další v Chicagu…
Isabel: Ty jsi hudebník?
Erik: (Směje se) Ne, jsem reportér.

{Zpátky v sitcomu.}

Isabel: Tak reportér…
Maria: Mmm myslím, že bychom měli…
Kyle: Měli bychom už jít.

{Maria s Kylem vstanou.}

Kyle: Ahoj, Isabel. 

{Kyle a Maria odejdou.}

Erik: Musím říct, že mě dost překvapilo, když jsem se dozvěděl, že starouš Jesse strčil hlavu 
do manželského chomoutu. Musíš být asi dost výjimečná.
Isabel: Já? Ne. (Nervózně se směje) Takže, jak dlouho zůstaneš v Roswellu?
Erik: No, dokud tady nenarazím na nějaký zajímavý příběh. Můj vydavatel už na mě tlačí. 
Říká, že už musím konečně přijít s něčím velkým, co trochu rozbouří hladinu, jinak budu 
dělat úplně jinou práci.

{Zpátky v realitě.}

Isabel: Musíš u nás zůstat. Jesse bude bez sebe, až tě uvidí. Pořád mluví o tobě a o ostatních 
spolužácích.
Erik: Doufám, že jenom v dobrém.
Isabel: Jasně, že vzpomíná jen na to dobré. Zdá se mi, že jste ve volném čase jen filozoficky 
diskutovali a studovali.
Erik: (Směje se) No on je vlastně právník.

{Erik se posadí na pohovku.}

Erik: No jsem fakt rád, že mi půjčíte váš gauč, budu se snažit moc neotravovat. A kdo ví, 
třeba během pobytu tady narazím na nějaký zajímavý příběh. Koneckonců jsem v Roswellu, 
takže tu třeba najdu nějaké mimozemšťany?

{Oba se smějí, Isabel se nervózně odvrátí. 
Později večer u Ramirezových v bytě.}

Erik: Před pár dny jsem dostal email do Keithe, šel k mírovým sborům.
Jesse: No zmiňoval se o tom už několik let. Ale vždyť on nesnáší špínu, jak tam bude kopat 
nějaké studny…
Erik: (Drží v ruce CD) A tady přichází…

{Vejde Isabel s lůžkovinami.}

Isabel: No tak už přestaňte probírat spolužáky…
Jesse: Omlouvám se.
Erik: Bože, nemůžu uvěřit, že máš pořád tohle cédéčko.
Jesse: No jo…
Erik: Připrav se na cestování v čase.

{Jesse se směje.}

Isabel: Myslím, že půjdu spát.
Jesse: Ale no tak, ještě je brzy.
Isabel: Začátek devadesátých let. Nemyslím. Dobrou noc.

{Isabel políbí Jesseho na dobrou noc a odchází spát.}

Jesse: Dobrou noc.

{Erik vloží CD do přehrávače. Slyšíme hrát hudbu. V ložnici se Isabel zamýšlí nad tím, co 
tato změna přinese do jejich života. 
V obývacím pokoji se Erik a Jesse uvelebí na gauči a popíjejí pivo.}

Erik: Tak jako za starých časů, viď? Kde máš marjánkovou cigaretu?
Jesse: Ticho, ona neví, že jsem je kdysi kouřil.
Erik: Cože? Ty máš před svou ženou tajnosti?
Jesse: No, nevím, teprve se poznáváme.
Erik: Ty bláho, to jste měli dělat před svatbou.
Jesse: No to se děje možná tak v ideálním světě.
Erik: Co ještě před ní tajíš?
Jesse: Rozhodně míň věcí než ona přede mnou.
Erik: Cože?
Jesse: Ale nic.
Erik: Ale no tak, mám ti připomenout, s kým mluvíš? Jen si vzpomeň na tu historku 
s nechvalně proslulou Kate Hopkinsovou.

{Oba se smějí.}

Erik: A ten její příšerný přítel, který měřil metr devadesát a hrál lakros…
Jesse: Jo, zachránil jsi mě, pamatuju si to.
Erik: No tak vidíš.
Jesse: No já nevím, je to prostě divné. Cítím, že v Isabelině životě je něco, o co se se mnou 
nechce podělit.
Erik: Jako co?
Jesse: Nevím. Čas od času se stane něco divného. Kterýsi den jsem opravoval strojek na led. 
A znáš mě, naštvu se a praštím tím o zem a nadávám, jako kdyby to snad mohlo pomoct. A 
pak přijde ona a řekne, abych to nechal být. Tak jdu do koupelny a ohlédnu se a vidím, jak 
dává ruce nad ten strojek…
Erik: A?
Jesse: A když se vrátím, je všechno v pořádku a strojek dokonale funguje.
Erik: No víš, podle mého profesionálního názoru ti musím říct, že o nic nešlo.
Jesse: No tak dobře, ale co ten její brácha Max? Večer před svatbou mi rozbil nos.
Erik: Rozbil ti nos?
Jesse: No to je dlouhý příběh, řeknu ti ho někdy jindy. Rozbil mi nos a druhý den mi ho 
vyléčil tak, že na něj přiložil kus masa.
Erik: Kus masa? Co tím myslíš?
Jesse: Normální steak. Úplně mi vyléčil zlomený nos během půl minuty. Je to divné, je to 
prostě divné.
Erik: No tak… no tak je to možná mimozemšťanka. Jesse, chlape, ty ses oženil s jednou 
z roswellských mimozemšťanů.

{Oba dva vybuchnou smíchy.}

Erik: Tohle mi připomíná, jak jsem pořád snil o Jeannii, jak se stanu jejím mužem pro nové 
milénium.

{Oba se smějí.}

Jesse: Už dost, už dost…
Erik: Bum bum bum bum bum…

{Jesse bubnuje o stůl.
Zpátky v sitcomu. Jesse vejde do ložnice, Isabel sedí na posteli a čte si.}


Jesse: Máme problém.
Isabel: Proč?
Jesse: Chce zůstat přes noc.
Isabel: Drahoušku, s tím bych si nelámala hlavu.
Jesse: No jasně, na našem gauči spí reportér, který se honí za příběhem století, a já si s tím 
nemám lámat hlavu.

{Jesse se posadí na Isabelinu postel s dýmkou v ruce.}

Isabel: Drahoušku, nedělej si s tím starosti. Slibuju, že když bude tady, nebudu používat svoje 
schopnosti. (Obejme Jesseho) Všechno bude v pořádku.

{Zpátky v realitě. Jesse se v ložnici svléká.}

Isabel: Je dost pozdě.
Jesse: Omlouvám se, nechtěl jsem tě vzbudit.
Isabel: Nic se neděje. Bavili jste se?
Jesse: (Směje se) Jo, to jo.
Isabel: Cože?
Jesse: Nic. Já jen, jak Erik vyrukoval s tím svým příběhem. (Znovu se směje) Příběhem o 
tom, že jsi jedna z roswellských mimozemšťanů.

{Směje se, ale Isabel vypadá vážně.
Následujícího rána v Michaelově bytě. Vejde Max a zjistí, že Michael stále sleduje reprízy 
Čarodějek.}

Max: No tak tady už ale přestává veškerá legrace.
Michael: Kdyby mi na tom záleželo, zeptal bych se tě, co máš za problém, Maxwelli.

{Max pomocí svých schopností vypne televizi.}

Max: Michaeli, musíš se vrátit zpátky do života.
Michael: Díky za procítěnou radu. A teď můžeš jít.

{Michael za pomocí svých schopností zase televizi zapne.}

Max: Myslím to vážně. Tímhle si zničíš i to, co ještě v hlavě máš.

{Max pomocí svých schopností televizi vypne.}

Michael: Zajímám se o klasiku.

{Michael televizi pomocí svých schopností zapne.}

Max: Libuješ si v sebelítosti.

{Max svými schopnostmi televizi vypne.}

Michael: Víš co? Tohle je můj byt. Jestli chci jen dřepět a libovat si v sebelítosti, což 
nedělám, je to moje věc.

{Michael chce zapnout televizi, ale ta exploduje.}

Michael: No skvělý, dík.
Max: Jo jasně, moje vina. Jdu ven, uvidíme se pak.

{Max odejde. 
Zpátky v Isabelině bytě, kde panuje strašný nepořádek. Isabel je zpět v sitcomu. Mávne rukou 
a vysavač začne vysávat. Isabel uklízí pomocí svých schopností.
Jsme zase zpátky v realitě. Isabel uklízí ručně a právě vyhazuje prázdné láhve do 
odpadkového koše. Vejde Jesse.}

Jesse: Je tady hrozný binec, já vím, ale slibuju, že to uklidím, že se vrátíme.

{Jesse zaklepe na dveře koupelny.}

Jesse: No tak už pojď, nebo přijdeme pozdě.
Erik: (Vyjde z koupelny) Jojojo. Víš, dostal jsem nápad.
Jesse: To je snad poprvé.

{Oba se smějí.}

Erik: Chci napsat příběh o tobě a Isabel. Bude to příběh o tom, jak se dva lidi zničehonic 
vezmou a začnou se poznávat až po svatbě.
Isabel: To zní dost nudně.
Erik: Napíšu to tak, aby to bylo zajímavé. Právník si bere dívku z malého města po spalujícím 
románku. Můj editor takovéhle nesmysly zbožňuje.
Jesse: (Směje se) Cože? Příběh našeho manželství je nesmysl?
Erik: Jo, je to nesmysl, který spolehlivě zapůsobí na srdce čtenářů. No tak, lidi, potřebuju vaši 
pomoct, musím něco prodat.
Isabel: Nemyslím, že bych zrovna teď chtěla být v nějakém časopise.

{Ozve se zaklepání na dveře. Isabel jde otevřít, za dveřmi stojí Max.}

Isabel: Ahoj.
Max: (Vejde) Ahoj.
Jesse: Ahoj, Maxi. Tohle je můj přítel Erik. A tohle je můj švagr Max.
Max: Ahoj.
Erik: Jo, ty jsi ten chlapík s těmi (Ukáže si na nos) zvláštními léčitelskými schopnostmi.

{Zpátky v sitcomu. Max mávne rukou a promění Erika v psa. Isabel si povzdechne.}

Max: Může mi někdo vysvětlit, o co tu jde?
Jesse: Maxi! Nemůžeš sem prostě nakráčet a proměnit lidi v psy!
Max: Nebudu tady stát a nechávat se poučovat nějakým potomkem opice!
Isabel: Maxi, proměň ho zpátky, prosím.
Max: Zdá se, že ví o našem malém tajemství. Jak k tomu mohlo dojít?
Jesse: Nic neví. Pokud jsi zase neoblétával sousedství v létajícím talíři…?
Max: Tak se taky proleť a uvidíš, že to bude nezapomenutelný zážitek.
Isabel: Maxi, nechci, aby nám počůral koberec.
Max: Minutku. Když mluvíme o létajícím talíři, Michael pokazil maskovací zařízení, tak jsme  
museli talíř zaparkovat u vás ve sklepě.
Jesse: Ve sklepě?
Max: Mluvím moc rychle, takže mě tvůj lidský mozek nestíhá sledovat?
Jesse: Jak jste se tam dostali?
Isabel: Použili časoprostorový urychlovač, drahoušku.
Max: Tak.
Jesse: Skvělé! V domě je reportér a vy necháte ve sklepě létající talíř!
Max: (Ukáže na psa) Chceš, abych ho někam zavřel?

{Jesse vezme psa do náruče.}

Isabel: Prostě ho proměň zpátky, prosím.
Max: No tak dobře.

{Max promění psa zpátky, ten vypadne Jessemu z náruče.
Zpátky v realitě.}

Max: Těší mě.
Jesse: No fajn, uvidíme se později. (Políbí Isabel na rozloučenou)
Isabel: Ahoj, bavte se. Ahoj.

{Jesse s Erikem odejdou. Isabel se otočí k Maxovi.}

Isabel: No jo, Jesse mu povykládal o tom zlomeném nosu a pořád to rozebírají, jako kdybych 
snad vyrostla v rodině mimozemšťanů nebo co.

{Max se usměje.}

Isabel: Tobě to připadá legrační?
Max: Jo, ale myslím to ironicky. Jen si dělají legraci a když z toho budeš dělat vědu, začnou 
mít podezření.
Isabel: Jo, možná. Co tady děláš?
Max: Chci pozvat svou sestru na super snídani před vyučováním. Na mě.
Isabel: Jé, kam?

{Max se usměje.
V golfovém klubu. Jesse, Erik a pan Evans hrají golf.}

Erik: Tak kdy ses seznámil s Isabel?
Jesse: Pátého července.
Erik: Pátého července máš narozeniny, ne?
Jesse: Jo, to byl skvělý dárek, že?
Erik: (Píše si to do notesu) Chlape, tohle budou lidi žrát.

{Erik vytáhne láhev.}

Jesse: Doufám, že jsi přinesl dost pro všechny.
Erik: No jasně, znáš moje způsoby, ne? No chci se ještě zeptat na jednu věc. Byla ještě pod 
zákonem, když ses s ní seznámil?

{Pan Evans vzhlédne.}

Jesse: Bylo jí osmnáct, troubo.
Erik: Omlouvám se.

{Jak Jesse zvedá láhev ke rtům, zničehonic odněkud přiletí golfový míček a zasáhne láhev, 
golfový vozík a zakutálí se do jamky. K ohromeným mužům přijde Michael.}

Michael: Omlouvám se! (Volá) Čtyřka! Čtyřka! Viděli jste to! Čtyřka! (Zvedne míček) Pane 
Evansi, Jesse.
Jesse: Ahoj, Michaeli. Znáš mého přítele Erika?
Michael: (Potřese si rukou s Erikem) Ahoj.
Erik: Ahoj.
Pan Evans: Já ani nevěděl, že hraješ golf.
Michael: Začínám. Snažím se vypadnout z domu. Viděli jste ten úder do jamky, co šel kolem 
golfového vozíku? Takový úder se nevidí každý den.
Pan Evans: Michaeli, jsem v dost prekérní situaci, jelikož si myslím, že nejsi členem místního 
golfového klubu Glen Hills.
Michael: Oficiálně ne.
Pan Evans: Tak potom bys měl být raději s námi.
Michael: Bezva. Hrajeme o peníze nebo o co?

{Isabel a Max vcházejí do Crashdown Café.}

Isabel: Nepotřebuješ mě jako gardedámu. Lizin táta vám dvěma přece dal zelenou.
Max: Jen nechci, aby si Lizin táta myslel, že jsem nějaký budižkničemu, co neumí nic jiného, 
než sedět u stolu a čekat, až Liz skončí směna.
Isabel: Aha. Čekáš ode mě nějaký komentář?
Max: Ani ne.

{Max s Isabel vejdou do Crashdown Café. Zpátky v sitcomu. Uvítá je Liz.}

Liz: (Zamilovaně) Maxi.
Maz: (Zamilovaně) Liz.
Liz: Maxi.
Max: Liz.
Isabel: Mohli bychom dostat stůl pro dva?
Liz: Jistě, Isabel. Určitě sis sem přišla dát snídani s Maxem. Protože on tady určitě není proto, 
aby mě viděl. Že ne, Maxi? (Mrkne na Maxe)
Max: Určitě ne.
Liz: Tudy.

{Max a Isabel následují Liz ke stolu. Liz se podívá na Maxe, vzdychne a odejde.
Zpátky na golfovém hřišti. Erik hovoří s Michaelem.}

Erik: Tak jak dlouho už znáš Maxe a Isabel?
Michael: Dlouho, hodně dlouho. Víceméně nás to k sobě přitáhlo už na základní škole. Víš, 
ani jeden z nás nemá rodiče. Byl jsem v pěstounské péči. (Michaelův míček zaletí mezi 
stromy)
Pan Evans: Nějak se ti začalo dařit.
Jesse: No, zaletělo to mezi stromy. Chceš si vzít jinou hůl?
Michael: Ne, nepotřebuju. Hrajte dál a já jdu najít svůj míček.

{Pan Evans se zmateně dívá za odcházejícím Michaelem. 
Zpátky v Crashdown Café. Isabel a Max spolu snídají.}

Isabel: Přemýšlela jsem o celé té situaci s Čarodějkami.
Max: Vážně?
Isabel: Jo. A čím víc o tom přemýšlím, tím jsem si víc a víc jistá, že by bylo nejlepší, 
kdybychom Darrena seznámili s naším tajemstvím.
Max: (Jí) Mmmm.
Isabel: Jasně. Myslím, že teď nedokážeme ani odhadnout Jesseho chování. Kdyby znal naše 
tajemství, věděl by, co říct a co ne tomu reportérovi, který hledá nějaký příběh.
Max: V něčem máš pravdu.
Isabel: Jistě.
Max: Budu o tom přemýšlet.
Liz: (Přijde k nim) Všechno v pořádku?
Max: Jo… jen… hm… jen mluvíme o tom, jak by se věci zjednodušily, kdybychom žili 
v sitcomu.
Liz: Jako je třeba Frasier?
Max: Spíš Můj oblíbený Marťan.
Isabel: Spíš jako Čarodějky.
Pan Parker: Liz?

{Zpátky v sitcomu.}

Pan Parker: (K Maxovi) Řekl jsem ti, že se máš držet dál od mojí dcery. (Drží v ruce 
řeznickou sekyrku)
Max: J-já jen snídám se svou sestrou. (Ukáže na Isabel) Vidíte, tady je moje sestra. Pozdrav, 
sestřičko.
Isabel: Pozdrav, sestřičko.
Pan Parker: Jestli tě přistihnu, jak osaháváš moji dceru, tak uvidíš. (Chystá se Maxe 
napadnout sekyrkou, ale ta se promění v kytici květin, kterou Max zachytí a přivoní k ní)
Max: Jé, díky, pane Parkere. Jsou nádherné.

{Zpátky na golfovém hřišti. Erik a Jesse  sedí v golfovém vozíku.}

Erik: Ten kluk je dost soběstačný.
Jesse: To ano, naše firma se zabývala jeho případem. Sleduj, jak to jde na trávníku.
Erik: Vadilo by, kdybych si…? (Simuluje kouření marihuanové cigarety)
Jesse: No asi vadilo, tohle je soukromý klub, kam pravidelně můj tchán chodívá. Prostě si jdi 
zakouřit mezi stromy jako všichni ostatní.

{Erik si jde zakouřit a uvidí Michaela, jak pomocí svých schopností odklání stromy, aby se 
mu povedl pěkný úder golfovou holí.
Zpátky v bytě u Ramirezových.}

Jesse: Nikdo (Směje se)… opravdu nikdo tohle nevytiskne.
Erik: Možná to nevytiskne New York Times, ale Post určitě.
Jesse: Ale no tak, Eriku. Co je…
Erik: No, koukni, vím, že to asi zní divně, ale co jsem viděl, to jsem viděl.
Jesse: Jasně. (Hystericky se směje, když Isabel vchází do místnosti)
Isabel: Co se děje?
Jesse: Drahoušku, tohle tě pobaví. Řekni jí to.
Erik: No tak dobře. Víš, co udělal tvůj kámoš Michael? Mávl rukou a bylo to jako… Já 
nevím, co to mělo znamenat, ale vypadalo to, jako kdyby měl nadpřirozené schopnosti nebo 
něco takového.
Jesse: Jasně, má nadpřirozené schopnosti (Jesse si položí láhve od piva na oči a hystericky se 
směje)
Erik: No tak dobře! Žerty stranou. Říkám vám, že s tím klukem není všechno úplně 
v pořádku. Nevím, co s ním je, jestli je nějaké médium nebo mimozemšťan nebo co vlastně.

{Jesse si postaví láhve piva na hlavu a směje se.}

Erik: Ale jedna věc je jistá. Michael Guerin není z tohohle světa.

{Isabel se nesměje.
Později telefonuje s Michaelem.}

Isabel: Ty idiote!
Michael. Jak jsem asi měl vědět, že se dívá?
Isabel: (Ironicky) Kdybys myslel, tak by tě to napadlo. Možná bys neměl používat svoje 
schopnosti na to, abys líp hrál golf.
Michael: Prostě jsem nemyslel, že by tam někdo kolem byl, hm?
Isabel: No to je přesně tvůj problém. Nemyslel jsi.

{Zpátky v sitcomu.}

Isabel ze sitcomu: No, tak teď se ti fakt něco podařilo. Erik chce s tebou udělat kvůli svému 
článku rozhovor. Co uděláš?
Michael ze sitcomu: Co kdybych zablokoval jeho hlasivky? Potom by o tom nikomu nemohl 
říct.
Isabel ze sitcomu: Je spisovatel. Prostě to napíše.
Michael ze sitcomu: Mohl bych zablokovat i jeho prsty.
Isabel ze sitcomu: To nebude fungovat.
Isabel: Potřebujeme skutečný plán.

{Sitcom i realita se spojí dohromady.}

Michael: Promluvím s ním, jo?
Michael ze sitcomu: Něco vymyslím.
Isabel ze sitcomu: Proč mě to neuklidňuje?
Isabel: Nemůžu uvěřit, že se to opravdu stalo.
Michael: Uklidni se, postarám se o to.
Isabel ze sitcomu: O co?
Michael ze sitcomu: Cože?
Isabel: (Vzhlédne) Mluvíš se mnou?
Michael: S kým bych asi tak mohl mluvit?
Isabel ze sitcomu: Takže se o to postaráš?
Michael ze sitcomu: O co?
Michael: Jsi v pořádku?
Isabel ze sitcomu: Cože?
Isabel: Cože?
Michael ze sitcomu: Cože?
Michael a Isabel ze sitcomu: Cože?
Isabel: J-j-já jsem nějaká zmatená. Mohli bychom si dát všichni chvilku pauzu? Dobře, 
Michaeli, tak co řekneš Erikovi?
Michael: Něco vymyslím.
Isabel: Tak nevím, co mě děsí víc: když přemýšlíš nebo když naopak nepřemýšlíš.
Michael: Srandovní. Měla bys hrát v sitcomu.
Michael ze sitcomu: Hele, to jsem chtěl říct já.
Isabel ze sitcomu: Nebav se s nima.
Isabel: A teď všichni zavěsíme. Michaeli, uvidíme se za hodinu.

{Michael, Isabel, Erik a Jesse jsou v Crashdown Café.}

Erik: Michaeli, já vím, co jsem viděl.
Michael: Jo, viděl jsi mě, jak jsem mávl rukou a kouzlem ohnul strom.

{Jesse se směje.}

Erik: Prostě jsi mávl rukou. (Mávne rukou ve vzduchu)
Michael: Můžu se tě na něco zeptat? Co v té flašce doopravdy bylo?
Erik: Skotská.
Michael: A co jsi dělal tam mezi stromy?
Erik: Hledal jsem místo, kde bych si… však víš, ulevil.
Michael: Ale no tak. To teda ne. (Michael napodobí kouření cigarety)
Erik: Ale byla fakt jen malá, opravdu jen malá.
Jesse: No jasně.
Erik: Kámo, ta nebyla jako ty veliký, co jsme si kdysi balili. No tak jo.

{Zpátky v sitcomu. Jesse kopne Erika pod stolem.}

Erik: Au!
Isabel: Kdysi? Nechcete to vysvětlit, pane Ramirezi?
Jesse: Ani ne, miláčku. No bylo to na vysoké, však víš, hahaha.
Michael: Pěkný psací stroj. (Otočí ho k sobě)

{Zpátky v realitě.}

Michael: Co to je? G4? (Dotkne se víka, aby se mohl podívat)
Erik: Ale ne, to je starý model.

{Erik se chystá něco napsat, ale počítač zkolabuje.}

Erik: No to snad ne. (Zmáčkne klávesu)
Isabel: (K Jessemu) Miláčku, můžeme si promluvit venku?
Jesse: Jo, jasně.

{Isabel a Jesse odejdou. Erik se stále snaží zjistit, co se stalo s jeho počítačem.}

Michael: Technologie.

{Venku spolu hovoří Isabel a Jesse.}

Jesse: No, koukni, přestal jsem kouřit už dávno.
Isabel: To je mi jedno. No tak jo. Chci, aby Erik zapomněl na ten svůj příběh. Žádný 
průzkum, žádné otázky, žádné další hrabání se v mojí minulosti.
Jesse: C-c-co se děje? To je jenom Erikův hloupý pokus, jak prorazit.
Isabel: Ne, jde o víc. Nejdřív klade otázky mně, pak mým přátelům, pak to budou moji rodiče. 
Chci, aby to ihned přestalo!
Jesse: Proč?
Isabel: Protože. Protože moje minulost je něco, co se snažím uzavřít. Vyvolává moc 
vzpomínek. Maxe a mě někdo nechal v poušti, když jsme byli ještě děti. Jací rodiče tohle 
dokážou udělat svým dětem? Z jaké rodiny to vlastně jsem? Víš, že nechci odpověď, a nechci 
ani klást tyhle otázky. Já jen…
Jesse: Dobře, postarám se o to.

{Jesse a Isabel se obejmou.}

Isabel: Díky.

{U Jesseho v kanceláři Jesse hovoří s Erikem.}

Jesse: Takže laskavě si dej pohov s tím příběhem o mě a Isabel, ano?
Erik: Jasně. Cokoli chceš.
Jesse: Hele! Myslím to vážně!
Erik: Já taky. Slyším tě. Vykašlu se na ten příběh, slibuju, ale chci se na něco zeptat. Už 
blbnu, nebo se fakt Michael dotkl toho počítače před tím, než zkolaboval?
Jesse: No víš, jsi blázen. Jsi blázen.
Erik: Tohle je fakt blázinec. Vadilo by ti, kdybych si na tvém počítači zkontroloval svoje 
emaily?
Jesse: Vůbec ne. Až do čtyř budu u soudu. Půjdem spolu pak na večeři?
Erik: Haha, mám snad na výběr?
Jesse: Tak později.
Erik: Hodně štěstí.

{Jesse odejde a Erik prohledává jeho složky, dokud nenarazí na údaje o Michaelově 
osamostatnění.
V parku se Erik setkává se sociální pracovnicí, která měla na starosti Michaelův případ.}

Sociální pracovnice: Však víte, že všechny materiály týkající se adopcí a pěstounské péče 
jsou důvěrné.
Erik: Chápu. Ve svém článku nepoužiju vaše jméno a nebudu vás přímo citovat. Jen se tak 
vyptávám na Michaela Guerina a chtěl jsem vědět, jestli byste mi mohla pomoct. Bylo… no 
víte… bylo ohledně Michaela něco zvláštního, něco, co se vymykalo obvyklým situacím?
Sociální pracovnice: Ne. (Váhá) No v roce 1989 došlo k jednomu jeden incidentu, bylo to 
hned poté, co byl umístěn do pěstounské péče. Byl tam asi dva dny, když jsme měli telefonát 
o té zvláštní události.
Erik: O zvláštní události?
Sociální pracovnice: Řekli nám, že Michael nadzvedl kuchyňský stůl z podlahy. Asi metr nad 
podlahu.
Erik: Na šestiletého kluka dost zvláštní.
Sociální pracovnice: Mmmm.
Erik: A tohle je zaznamenáno v jeho materiálech?
Sociální pracovnice: Myslíte, že bychom tam něco takového zaznamenali? A abych k vám 
byla úplně upřímná, Michaelův pěstoun nebyl zrovna moc spolehlivý typ člověka, víte? 
(Naznačí rukou pití)
Erik: Jasně. Ještě něco?
Sociální pracovnice: Ne. Pokud pominu způsob, jak se k nám dostal. Však víte, malé dítě se 
toulá samo pouští.
Erik: Počkejte vteřinku. Počkejte vteřinku. Myslel jsem, že v poušti našli Isabel a Maxe.
Sociální pracovnice: To ano. Asi týden před tím.
Erik: No tohle. To je ale příběh.

{Zpátky u Ramirezových v bytě. Do kuchyně vběhne rozrušený Erik a mluví s Jessem.}

Erik: Už mám svůj příběh. Už ho fakt mám.
Jesse: Jaký?
Erik: O třech dětech, které se toulaly v poušti a měly zvláštní schopnosti. O Maxovi, 
Michaelovi a Isabel.
Jesse: Slíbil jsi mi, že toho necháš.
Erik: Jo. Ne. No slíbil jsem to a přísahám, že jsem chtěl svůj slib dodržet. (Vejde Isabel a 
tajně poslouchá za zdí) Ale potom mi zavolal jeden můj zdroj a řekl mi o sociální pracovnici, 
která něco ví. A ta mi povyprávěla o tom, jak Michael Guerin v šesti letech levitoval se 
stolem.
Jesse: (Směje se) Doufám, že tomu nevěříš.
Erik: No, nezáleží na tom, jestli tomu věřím nebo ne, ani to nemusím dokazovat. Všechno, co 
potřebuju, jsou spolehlivé zdroje. A těch mám dost.
Jesse: Mě!
Erik: Jo, třeba ten incident s rozbitým nosem a masem. A tu příhodu s opravou strojku na led.
Jesse: To jsem ti nevykládal kvůli tomu, abys o tom psal.
Erik: Kámo, klídek, nepoužiju tvoje jméno. No tak, Jesse. Copak nechápeš, že pro mě to může 
znamenat skvělou příležitost? Koukni, získal jsem materiály, které byly záhadným způsobem 
zapečetěné, a anonymní zdroje mi potvrdily celou tu vládní konspiraci. Ten příběh bude pro 
celý národ.
Jesse: P-počkej. Dobře. Co je to za příběh?
Erik: Max, Michael a Isabel jsou roswellští mimozemšťani.

{Zpátky v sitcomu Do bytu Ramirezových vběhne rozrušený Erik.}

Erik: Panebože! J-já…
Jesse: Uklidni se.
Isabel: Co se děje?
Erik: Ve sklepě je létající talíř.

{Isabel a Jesse vypadají zmateně.
Isabel a Max s Michaelem jsou v létajícím talíři ve sklepě.}

Isabel: To je zlé, to je fakt zlé.
Max: (Šťouchne Michaela do hlavy) Nic z toho by se nestalo, kdyby sis dával víc pozor na to, 
jak a kde používáš svoje schopnosti.
Michael: To přece není moje vina. Až na tohle.
Isabel: No, co teda budeme dělat?
Max: Myslím, že bychom měli najít nějakou jinou planetu, na které bychom se mohli schovat.
Isabel: No, mně se líbí na téhle planetě.
Michael: Mně taky. Na které jiné planetě budou mít Big Macy?
Isabel a Max: Buď zticha.

{Zpátky v realitě. Max, Isabel a Michael sedí v autě.}

Michael: Myslím, že oba dva reagujete trochu přehnaně. Žádný seriózní časopis tenhle příběh 
neotiskne. Tři mimozemské děti se potulují pouští, vždyť je to směšný. Možná leda tak 
dostane nějaké peníze od pochybného plátku.
Isabel: Jo a naše obličeje budou na obálce Enquireru.
Max: Přitáhne to k nám pozornost. I když tomu lidi nebudou věřit, budou o tom přemýšlet.
Michael: No tak je to zlý a je to všechno jen moje vina! Jste spokojení?
Isabel: Tohle nám nepomůže, Michaeli.
Michael: Tak co budeme dělat?
Max: Nemám tušení.

{Později v noci v bytě Ramirezových v ložnici. Isabel jde spát.}

Jesse: Jsem vzhůru.
Isabel: Ach, je pozdě.
Jesse: Kde jsi byla?
Isabel: Projít se.
Jesse: Můžu se na něco zeptat?
Isabel: Jistě.
Jesse: Je něco neobvyklého, co bych měl vědět?
Isabel: Jako co?
Jesse: Nevím přesně. Ale staly se divné věci… a věci, které jsem se snažil ignorovat, ale 
nedokážu to. Takže se ptám… Máš nějaké nadpřirozené schopnosti?
Isabel: Nadpřirozené?

{Oba se smějí.}

Jesse: Já vím, jak to zní, jen mě některé věci prostě udivují…
Isabel: Jako co?
Jesse: (Povzdychne si) Jako třeba náš intimní život. Ne že bych si stěžoval. Sex s tebou je 
skoro halucinogenní, jako kdybych byl nadrogovaný. Nepodobá se to ničemu, co jsem kdy 
zažil. Je to zvláštní. Líbí se mi to, strašně se mi to líbí… a je to zvláštní.

{Zpátky v sitcomu. Jesse a Isabel jsou spolu v ložnici.}

Jesse: No, co bys řekla na takové… (Pozvedne významně obočí)

{Isabel se usměje a pomocí svých schopností odstraní lampu a přisune postele blíž k sobě. 
Jesse se směje.
Zpátky v realitě. Isabel rozsvítí lampu v ložnici.}

Jesse: (Zakrývá si oči před světlem) Au.
Isabel: Jesse, ty jsi úplně mimo nebo co?
Jesse: Au, jsem fakt idiot.
Isabel: Myslíš, že jsem něco jako Carrie?
Jesse: Dobře, už dost.
Isabel: Jsi si jistý, že jsi chodil na Harvard?
Jesse: Zapomeň na to, prostě na to zapomeň. Zhasni světlo. Cítím se tak pitomě, když je 
rozsvíceno. (Zhasne světlo)
Isabel: No jo, ale když je tma (Znovu rozsvítí), tak si myslíš, že ses oženil s nějakou 
čarodějnicí.
Jesse: Jo. Zhasni. No tak už zhasni.

{Isabel zhasne.}

Jesse: (Směje se) Nemůžu uvěřit, že jsem to opravdu řekl.
Isabel: (Lehne si vedle Jesseho) Jo.
Jesse: No pokud si myslíš, že to zní bláznivě, počkej si na Erikův poslední nápad.
Isabel: Jaký?
Jesse: (Vzdychne) Tomu neuvěříš, má příběh o tom, že ty, Max a Michael jste všichni (Směje 
se) roswellští mimozemšťané.

{Isabel se neupřímně směje.}

Jesse: Jo.
Isabel: No teda.

{V Jesseho kanceláři. Jesse a pan Evans pijí kávu.}

Pan Evans: Roswellští mimozemšťané?

{Oba se smějí.}

Pan Evans: To je teda nesmysl.
Jesse: Prostě na tom chce vytřískat peníze. Ale myslím, že tomu ani sám nevěří.
Pan Evans: Kdo byla ta sociální pracovnice, která ho nakrmila všemi těmi nesmysly o dětech, 
co mají nadpřirozené schopnosti?
Jesse: To neřekl. Slíbil, že zachová její anonymitu. A vlastně ani nevím, jak se mu podařilo ji 
vystopovat. Však víš, že všechny tyhle záznamy by měly být zapečetěné.
Pan Evans: Víš co? Možná její jméno známe. Podívej se na Michaelovy záznamy, možná tam 
bude seznam jeho konzultantů.
Jesse: To je dobrý nápad.

{Jesse jde zkontrolovat svoje složky a zjistí, že Michaelova chybí.}

Jesse: Není tu.
Pan Evans: Co tím myslíš?
Jesse: Není tady. Možná jsem ji někam založil. Nebo…

{Zpátky v Ramirezových v bytě. Jesse a Erik se hádají, Isabel mlčky přihlíží.}

Jesse: Tys ji ukradl!!!
Erik: Ale no tak, Jesse, chtěl jsem ti ji zítra vrátit. O nic nejde.
Jesse: Víš, že je to krádež?! Můžu tě poslat za mříže jenom tím, že zvednu telefon!
Erik: Hele, v klidu. Vím, že jsi naštvaný, ale já jen dělám svou práci. Jsem reportér, Jesse. Je 
to dobrý příběh.
Jesse: No, už není. (Podá Erikovi papír)
Erik: Co je to?
Jesse: To je soudní příkaz, který ti zakazuje prodat nebo se pokusit prodat informace založené 
na nelegálním přístupu k záznamům chráněným právy o vztazích mezi klientem a jeho 
právním zástupcem.

{Zpátky v sitcomu.
Isabel pomocí svých schopností promění Erika v papouška.}

Jesse: Omlouvám se, že jsem to musel udělat.
Isabel: Opravdu jsi neměl na výběr.
Papoušek/Erik: Je to mimozemšťanka.
Jesse: Tak co s ním uděláme?
Isabel: (Vzdychne) Myslím, že ho dáme do obchodu se zvířaty. (K papouškovi) Nějaký malý 
chlapeček si tě třeba rád vezme domů.
Papoušek/Erik: Já nejsem zvíře, jsem člověk.
Isabel: No jen si to dál namlouvej. Vrátím se před večeří.
Papoušek/Erik: Proboha, já jsem reportér, ne papoušek.

{Isabel s papouškem odejde.
Zpátky v realitě.}

Erik: Tomu nevěřím.
Jesse: No tak tomu rychle uvěř, sbal se a vypadni odsud.
Erik: Cože?!
Jesse: Podívej, Eriku, žádal jsem tě jako přítele, aby ses na ten příběh vykašlal. A co jsi 
udělal? Lhal jsi mi. Věděl jsi, že to jen tak nenechám. (Isabel ustaraně přihlíží)
Erik: Omlouvám se.
Jesse: Omlouváš se! Eriku, díval ses mi do očí a řekl jsi mi, že jeden z tvých zdrojů tě dal 
dohromady se sociální pracovnicí. A pravda je taková, že jsi kradl v mé kanceláři!
Erik: No tak dobře, udělal jsem chybu! Přiznávám. Já ten hloupý příběh o mimozemšťanech 
nenapíšu, ale Jesse, no tak, jsme přece kámoši…
Jesse: Hmm. Můžeš mě zranit, urazit, můžeš mi udělat skoro cokoli a já to vždycky 
překonám. No ale nemůžeš mi lhát v mém vlastním domě, nemůžeš zneužívat mé důvěry a 
přátelství. A teď chci, abys odešel a už se nevracel!

{Erik odejde a Jesse za ním hodí jeho klobouk a zabouchne dveře.
Zpátky v sitcomu. Isabel a Max jsou v létajícím talíři.}

Isabel: Nic z toho by se nestalo, kdybychom mohli říct lidem pravdu.
Max: (Leští okna létajícího talíře) To myslíš vážně? Tihle primáti taktak zvládli chodit 
vzpřímeně. Nedokáží se vyrovnat s pravdou.
Isabel: Jessemu se to podařilo.
Max: Jo, on je fakt génius.
Isabel: Mluvíš o mém manželovi.
Max: To mi nemusíš připomínat.
Isabel: Kdyby nebylo Jesseho…
Max: Život by byl mnohem klidnější.
Isabel: A já bych se cítila špatně. Patříme s Jessem k sobě, Maxi. Budeš to muset akceptovat.
Max: Isabel, už tak je dost zlé, že ses provdala za příslušníka nižší rasy, ale pokus se mít stále 
na mysli, že my patříme k nadřazené rase, rase, která zdolala záhady vesmírného cestování, 
rase, která dalece převyšuje tyhle primitivní potomky opic…
Michael: (Objeví se s jo-jem v ruce z útrob létajícího talíře) Našel jsem, v čem je problém. 
Moje jo-jo se zachytilo v motoru.
Max: No, někteří z nás znatelně převyšují ty ostatní.

{Zpátky v realitě.
Max, Michael a Isabel jdou do Crashdown Café.}

Michael: Takže Jesse nás zachránil.
Isabel: Jo.
Max: Vím, co chceš říct. Už nás zachránil podruhé a má tak právo dozvědět se pravdu. A 
nechci říct, že nesouhlasím, ale myslím, že před tím…
Isabel: Ne, Maxi. To nechci teď vytahovat. Fakt strašně zuřil, nikdy jsem ho neviděla předtím 
tak rozzuřeného. A zuřil proto, že mu lhal někdo, komu důvěřoval.
Michael: Jsi jeho žena. Odpustí ti.
Isabel: Možná. Ale nikdy mi nezapomene na to, že jsem lhala. Vždycky to bude stát mezi 
námi. Chtěla bych mu to říct, ale bojím se. Problém je ten, že nežiju v sitcomu. Tam všechno 
vypadá hezky a v pohodě, ale skutečný život je komplikovanější.

{Zpátky v bytě Ramirezových. Jesse a Isabel leží v posteli.}

Jesse: Nemůžeš usnout?
Isabel: Pořád musím myslet na Erika. Byli jste si dlouho tak blízcí.
Jesse: Jo… no ale věci se mění. Nedělej si s tím starosti, mám jiné přátele. Dobře? Kromě 
toho, jediný člověk, na kterém mi opravdu záleží, jsi ty. (Pevně ji k sobě přitiskne) Jsi 
všechno, co potřebuju.

{Zpátky v sitcomu. Jesse sedí na Isabelině posteli.}

Jesse: Takže jaké z toho plyne ponaučení, Isabel?
Isabel: Nikdy nevěř žádnému ze svých přátel.
Jesse: Nikdy nepoužívej svoje schopnosti na veřejnosti, drahoušku.
Isabel: A nikdy nedovol Maxovi, aby nechával létající talíř ve sklepě.
Jesse: Slib mi to.
Isabel: Na svou mimozemšťanskou čest.
Jesse: Pojď ke mně.

{Isabel a Jesse se obejmou.}

Jesse: Jediný člověk, na kterém mi opravdu záleží, jsi ty. Jsi všechno, co potřebuju.
Isabel: Ach, drahoušku.