======================================= .: Roswell: Portál Fanoušků :. - http://www.roswell-serial.cz - ======================================= ::INTERRUPTUS:: ::PŘERUŠENÍ:: ======================================= Překlad: Kathy B. ======================================= Poznámka: bez kontroly ======================================= {Jesse s Maxem dávají věci do kufru auta, na kterém je nápis Právě jsme se vzali, chystá se odjezd Isabel a Jesseho na líbánky. Přichází Kyle.} Kyle: Ahoj, kluci. Jak to jde? Je všechno v pořádku? Jesse: Jo, fajn. Kyle: Vážně? Max: Jo. Co se děje? Kyle: Nic. Nic. Je tady někde Isabel? Max: Jo, je nahoře, převléká se. Kyle: Skvělé. Omlouvám se. {Kyle odchází. Přichází Michael, Liz mu podává špinavé nádobí.} Liz: Do kuchyně. Michael: Já tohle všechno nebudu umývat. Liz: Jdi. {Isabel schází ze schodů, čeká na ni Kyle.} Kyle: Hej, co to děláš? Tys jim to neřekla? Isabel: Ne. Řekni jim to ty. Až odjedu. Kyle: Počkej vteřinku. Ten chlápek je přece mimozemský zabiják. Isabel: Hele, tohle jsou jediné líbánky, které kdy budu mít, jasné? On mi je nepokazí! Kyle: Isabel, víš, že souhlasím s… s tvým způsobem života, ale od tohohle nemůžeš jen tak utéct. Isabel: (Rozhodně) Ale ano, můžu. {Isabel odchází, vejde Michael se špinavým nádobím.} Michael: (Ke Kyleovi) Chceš umývat nebo utírat? Kyle: Nemůžu uvěřit tomu, že ti to neřekla. Michael: Že mi neřekla co? {Isabel a Jesse se loučí se všemi.} Jesse: (K Isabel) No tak, paní Ramirezová. Je čas jet, nebo zmeškáme letadlo. Isabel: Já vím. Uvidíme se za týden! Michael: Bavte se. Isabel: Ahoj! Jesse: Ahoj! Paní Evansová: Budete nám chybět! Isabel: Mami, je to jenom jeden týden. Zavolám. {Isabel a Jesse odcházejí.} Pan Evans: Mějte se fajn! Kyle: (Zamumlá sám k sobě) Jsem si jistý, že se bude mít fajn. {Kyle odejde.} Paní Evansová: Všechno je teď jiné. Max: Jo, to je. {Michael jde za Kylem do zadní místnosti.} Michael: (Ke Kyleovi) O co jde? Kyle: Už je opravdu pryč? Michael: Jo. {Vejde Max.} Max: Odcházím. Michael: Počkej. Kyle nám chce něco říct. (Ke Kyleovi) Tak ven s tím. Kyle: Nemůžu uvěřit tomu, že vám to neřekla. Michael: Že nám neřekla co? Kyle: To o Kivarovi. (Max s Michaelem se na sebe významně podívají) Co, vyslovil jsem snad špatně jeho jméno? Michael: Co o Kivarovi? Kyle: Je tady. Michael: On je tady? Kyle: Ona ho viděla. Tancovala s ním. Michael: Co že s ním? Kyle: Na hostině. Vypadal úplně normálně, jako člověk. Michael: Jak to, že Isabelin bývalý mimozemský milenec si prostě přijde na svatbu a my o tom ani nevíme? Kyle: To nevím, ale je tady. {Skupinka se dívá na tu část videozáznamu ze svatby, kde Isabel tančí s Kivarem.} Kyle: Ne, ne, to je ono. Zastav to. Zastav to. Michael: Jak to může být on? To je on? Maria: (Obdivně) No teda! (Obranně, když vidí, jak se na ni ostatní dívají) Jenom vyjadřuju svůj názor. Kyle: Tak co je s tímhle chlápkem? Michael: Ten lump nás zabil. Max: Nás všechny. Kyle: On vás zabil? Max: Jo. Moc si toho nepamatujeme. V našem předchozím životě byl Kivar naším nepřítelem. Snažil se získat můj trůn. Isabel se do něj zamilovala a pomohla mu nás svrhnout. Byla to krvavá lázeň, my všichni jsme byli zabiti včetně Isabel. Náš genetický materiál pak smíchali s lidskou DNA a poslali nás sem. Kyle: Lidičky, s vámi nemůže být nikdy nic jednoduchého, že? Liz: Co tady Kivar dělá? Michael: Pochybuju, že by sem přijel na dovolenou. Liz: Co budete dělat? Max: To, co musíme. Michael: Pojedeme do La Jolly. {Michael za použití své síly vytvoří z několika kusů papíru letenky.} Michael: První třída. Budeme ho muset zabít. {Jesse a Isabel přijíždějí do hotelu, vystupují z taxíku. Isabel se nervózně ohlíží kolem a uvidí Kivara, jak vystupuje z taxíku, ale ukáže se, že je to zcela neznámý muž.} Jesse: (Obejme Isabel) Jsi v pořádku? Isabel: Jo, jo. Jenom jsem unavená. Jesse: Pojďme se přihlásit na recepci a potom… hm… přejdeme k něčemu trochu víc… manželskému? {Líbají se.} {Oba se smějí, když Jesse vezme Isabel do náruče a přenese ji přes práh jejich apartmá. Za nimi jde nosič se zavazadly.} Jesse: Páni! Koukni na to! Isabel: Bože, to je nádhera. Jesse: Ty jsi nádherná. Vydrž chvilku, postarám se o nosiče. (Dává peníze nosiči) Tady máte. Nosič: Děkuji. {Nosič odchází. Jesse vezme Isabel do náruče.} Isabel: Bože! Páni! Jóóó! {Jesse položí Isabel na postel, líbají se, ale Isabel náhle jako kdyby ztratila náladu.} Jesse: Co? Isabel: Nic, jsem v pohodě. Jesse: Jsi unavená. Isabel: Jsem v pohodě, vážně. Jesse: Pojď sem, pojď sem. (Obejme Isabel) Prostě se jen na chvilku uvolni, budeme svoji ještě hodně dlouhou dobu, jasné? Není důvod něco uspěchat. Všechno bude skvělé. {V Crashdown Café. Maria vyslechne rozhovor pana Parkera a pana Evanse.} Pan Evans: Jeffe… Pan Parker: Ahoj, Phillipe. Gratuluju. A díky. Mám ti přinést jídelní lístek nebo něco? Pan Evans: Hm, ne, ne. Hele, je to trochu směšné, ale mohl bych s tebou na minutku mluvit? Pan Parker: Jistě. Právě teď? Pan Evans: Jo. V soukromí? Pan Parker: Jo. Pojďme dozadu. {Pan Parker a pan Evans jdou do zadní místnosti, Maria je zamyšleně sleduje.} {Zpátky v La Jolle na líbánkách. Isabel spí a Jesse se dívá v televizi na golf. Potom si prohlédne hotelové letáčky, ve kterých najde reklamu na saunu. O něco později Jesse vejde do sauny, sedne si a zavře oči. Když je znovu otevře, sedí v sauně i muž z Isabelina snu.} Kivar: Ahoj. {Isabel se probudí.} Isabel: Jesse, miláčku, jsi tady? Jesse: (Čte vzkaz ležící na posteli) Drahá paní Ramirezová, nechtěl jsem vás budit. Šel jsem do lázní. Je půl třetí. Za hodinu se vrátím. {Isabel pohledem na hodiny zjistí, že je 5.38. Isabel vstane.} {Zpátky v Crashdown Café. Maria a Liz se převlékají.} Liz: No a co říkali? Maria: Neslyšela jsem je. Šeptali. Liz: Šeptali? Maria: Jo. Něco chystají. Liz: Něco špatného? Maria: To nevím, ale rozhodně do toho nezahrnuli mě a tebe. A to, jak se tu tajně plížili, mi připomnělo nás. Liz: Ne, ne. Nech toho. Maria: Co děláš? Liz: Nech toho, hned jsem zpátky. {Liz vejde do zadního místnosti, kde její otec opravuje mixér.} Liz: Zase se porouchal? Pan Parker: (Směje se) Možná je ten pravý čas koupit nový mixér. Liz: Hm… tak co tady chtěl pan Evans? {Liz začne plnit zásobník na ubrousky.} Pan Parker: Hm… no víš, máme stejného účetního, který právě zvedl poplatky za svoje služby, tak… nejsme si jistí, jestli máme platit tu zvýšenou taxu, takže… Liz: Aha. Myslela jsem, že nebyl spokojený s občerstvením, ale… Pan Parker: Ne. Občerstvení bylo v pořádku. Liz: Dobře. To je fajn. Pan Parker: A… hm… stůl číslo osm. Můžeš jim donést jídelní lístek a vodu? Liz: Jistě. Pan Parker: Díky. {Pan Parker zamyšleně sleduje odcházející Liz.} {Isabel hledá Jesseho a uvidí ho sedět u stolu v zahradní restauraci.} Isabel: Jesse… Jesse: Zlatíčko! Omlouvám se. Isabel: Kde jsi byl? Jesse: Právě jsem se chystal, že tě půjdu vzbudit. Isabel: Kde jsi byl? Jesse: Odpaloval jsem míčky. {Přichází Kivar. Isabel vidí záblesky ze svého snu o něm.} Kivar: Váš manžel je docela dobrý hráč golfu. {Jesse, Isabel a Kivar spolu sedí u stolu, popíjejí a hovoří. Jesse objímá Isabel kolem ramen.} Jesse: Věděl jsem to od první chvíle, kdy jsem ji potkal. Kivar: Vážně? Jesse: Jo. Láska na první pohled. Isabel: To je tak roztomilé, zlato. Možná bychom měli… Jesse: Kevine, a co ty? Je ve tvém životě někdo zvláštní? Kivar: Vlastně ano. Jesse: Skvělé. Možná bychom se mohli dát všichni čtyři dohromady a zajít někam na večeři. Kivar: To by asi nešlo, Jesse. Ona je pryč. Jesse: Pryč? Kivar: Není… není mrtvá, jen… zmizela. Jesse: Panebože. Kivar: Zdá se mi, že už ji hledám celou věčnost. Jesse: No… Kevine, omlouvám se. To je… jak se to stalo? Isabel: Jesse, víš, to je soukromá záležitost, takže… Kivar: Ale ne, to je v pořádku. Abys pořádně pochopil, co se stalo, musím ti popsat první noc, kdy jsme se setkali. Asi jsme se do sebe měli zamilovat. Naše rodiny byly znepřátelené, byli jsme v paláci a byla to jedna z mála příležitostí, kdy se naše rodiny snažily mezi sebou uzavřít mír. Jesse: V paláci? Kivar: Byli jsme u jezera a… prosila mě, abych ji nelíbal, ale já ji neposlechl. {Isabel se míhají před očima opět scény z jejího snu o Kivarovi.} Kivar: (Významně se dívá na Isabel) A tak se to stalo. Od té chvíle jsme byli spolu. Udělali bychom jeden pro druhého cokoli. A opravdu jsme to dělali. Až do té strašné noci. Jedné… jedné noci jsem ji ztratil. Isabel: (Vzpamatuje se) To se mi zdá trochu přitažené za vlasy. Kivar: Ale je to pravda. {Jesse políbí Isabel, Kivar je sleduje pohledem.} {Zpátky v Roswellu. U Valentiových doma. Kyle sedí na pohovce ve svém pokoji a sleduje videozáznam z Isabeliny svatby. Náhle zazvoní zvonek.} Jim: (Volá) Jdu tam, Kyle. Kyle: Dobře. {Jim otevře dveře, za kterými stojí pan Evans.} Jim: Ahoj, co se děje, Phillipe? Pan Evans: Dobrý den, šerife. Ehm, Jime. Poslouchej, cítím se trochu divně, ale… Jim: Co se děje? Pan Evans: No, nejsem si jistý. Mluvil jsem s Jeffem Parkerem a hm… vím, že to zní trochu divně, ale jsou určité věci, které potřebuju vědět, a chtěl jsem se zeptat, jestli bys mi mohl pomoct. (Kyle zbystří pozornost) Můžu jít dovnitř? Jim: Jistě! Omlouvám se. Pojď dál, jen pojď dál. {Pan Evans vejde dovnitř.} Pan Evans: Díky. Jim: Takže… určité věci? Pan Parker: Týká se to dětí. Hm… vlastně se to týká Maxe. Jim: Něco se stalo? Pan Evans: Už několik let se něco děje a nevím, o co jde. Jen se snažím dozvědět se něco víc o svém synovi. Jim: A jak ti v tom můžu pomoct? Pan Evans: No… dřív jsem ho vídával s tou dívkou, s tou blondýnkou. Myslím, že bydlela u vás. Jim: Tess. Pan Evans: Jo. Chodili spolu, ne? {Kyle vstane z pohovky, odloží videokameru a jde ke dveřím svého pokoje.} Jim: Jo, myslím, že jo. Nějakou dobu. Znáš děti. Těžko je uhlídat. Pan Evans: Jo. Kde je teď? Jim: Odjela. Pan Evans: Aha. Jim: Vrátila se zpátky na východ. Má tam nějaké příbuzné… tetu a strýce. Pan Evans: Existuje nějaký způsob, jak ji zkontaktovat? Jim: Co…. hm… proč? Pan Evans: Jen bych jí chtěl položit pár otázek. {Kyle pootevřenými dveřmi svého pokoje pozoruje Jima a pana Evanse.} Jim: O Maxovi. Pan Evans: Nemáš její telefonní číslo? Jim: Jo, někde tu bude. A taky její adresa. Pánbůh ví kde. Až se vrátí Kyle, zeptám se ho. A… hm… uvidíme, jestli se nám podaří ji vystopovat. Pan Evans: To bych ocenil. Díky, šerife. Jim: Jistě, jistě. Bez problémů. {Pan Evans odejde.} {Isabel a Jesse spolu tančí, Kivar jde pro nápoje a mává na ně od baru.} Isabel: Jde mi na nervy. Jesse: Kdo? Kevin? Myslíš, že je to nějaký blázen, který se pověsí na každý novomanželský pár na líbánkách? {Kivar svými schopnostmi změní barvu nápojů.} Jesse: Dobře, vyplížíme se tudy. Kivar: Jesse, tady máš. {Kivar podává Jessemu nápoj.} Jesse: Aha, díky. Kivar: Isabel, chtěla jsi něco? Isabel: Ne. Kivar: No, hele, cítím se, jako kdybych otravoval. Nechám vás dva o samotě. Jesse: No, jsem si jistý, že se ještě uvidíme. Isabel: Budeme mít vážně dost práce. Jesse: (Směje se) Teď to vystihla. Kivar: To ano. Gratuluju. Doufám, že vás dva čeká dlouhý a šťastný život. {Kivar jim připije.} Jesse: Díky. Kivar: Sbohem. {Kivar odejde.} Jesse: Konečně sami. Isabel: Díkybohu! Jesse: (Náhle pocítí nevolnost) Ach! Ó…. Isabel: Co se děje? Jesse: Myslím, že nebyl moc dobrý nápad dávat si jako předkrm ústřice. Hned se vrátím. {Jesse spěšně odchází, Isabel se prodírá mezi ostatními tančícími.} Isabel: Ach… s dovolením. Omlouvám se. {Kivar náhle chytí Isabel do náruče a začne s ní tančit.} Isabel: Co jsi to udělal s Jessem? Kivar: Bude v pořádku. Jenom jsem ho využil, abych mohl ukrást chvilku s tebou. Hledám tě už celou věčnost, Vilandro. {Isabel se míhají před očima scény z jejího snu o Kivarovi.} Isabel: Já už nejsem Vilandra. Kivar: Ale ano, jsi. Cítím to. Cítím to právě teď. Isabel: Dostal jsi, co jsi chtěl. A teď mě, prosím, nech. Kivar: Zbav se té lidské hračky. Setkáme se u jezírka. Stejně jako poprvé. {Kivar se snaží Isabel políbit, ale Isabel ho odstrčí.} Isabel: Ne. Ne. Ne. {Isabel uteče a nechá Kivara stát samotného.} {Zpátky v Crashdown Café. Kyle přišel za Liz a Mariou.} Liz: Díky. Tak co mu na to řekl tvůj táta? Kyle: No, podařilo se mu to v tu chvíli zahrát do autu. Ale je pravda, že Maxův táta vyzvídá. Maria: No, víte, já… vážně bych se tím nezabývala. Podívejte se na to očima pana Evanse. Jeho syn je v podstatě otrlý kriminálník. Najednou se vdává jeho dcera. Snaží se trochu získat ponětí o novém světovém pořádku. Kyle: Předpokládejme, že přijde na ten mezihvězdný milostný trojúhelník a na mimozemskou údernou skupinku, která je na cestě překazit líbánky. Liz: Ne, nepřijde na to. Kyle: Ale mohl by. Mohl by. Liz: Nepřijde. Maria: Co je tohle? Liz: Nevím? Co je to? {Maria vezme do ruky leták týkající se pohřešované osoby.} Maria: No, hádej co! Liz: Co? Maria: Isabelin milenec je chlápek jménem Denny. Kyle: On není z Antaru? Liz: Ne. Tak se sem dostal. Kivar si prostě vzal jeho tělo. Maria: Tenhle chlápek je v tom úplně nevinně. Liz: Má manželku. Kyle: A Max s Michaelem se ho chystají zabít. {Na líbánkách. Jesse je v koupelně, Isabel je v ložnici oblečena do županu. Zapálí vonnou svíčku, když se jí před očima začnou míhat scény z jejího snu o Kivarovi.} Isabel: (Volá na Jesseho) Jesse, už půjdeš ven? Jesse: (Volá z koupelny) Jo, vteřinku. Isabel: (Sama k sobě) Jesse, pospěš si. {Isabel se podívá ven z okna a uvidí Kivara. Isabel použije svou sílu a zablokuje dveře, aby se Jesse nemohl dostat ven z koupelny.} Jesse: Hej, Isabel! Něco je s dveřmi! Mohla bys do nich strčit nebo tak něco? Isabel: Hm, jsou zadřené, Jesse. Nemůžu ani pohnout klikou. Jesse: (Řečnicky) Kolik jsme zaplatili za tenhle pokoj? Isabel: Jesse, miláčku, půjdu sehnat někoho od údržby a uvidíme, jestli ty dveře dokáže otevřít. Hned jsem zpátky. Jesse: Isabel… Isabel, prostě jim zavolej. {Isabel přichází ke Kivarovi.} Isabel: Co jsi to se mnou udělal? Kivar: Co tím myslíš? Isabel: Používáš nějaký druh síly, abys mě ovládl a přiměl mě přijít sem. Kivar: Nic jsem neudělal. Jsi tady proto, že to chce Vilandra. Isabel: Vilandra je mrtvá. Už neexistuje. Kivar: Ale existuje. Je v tobě. Isabel: Vilandra zradila celou mou rodinu. Zavraždila je. Já jsem dostala druhou šanci, která ale nezahrnuje tebe! Kivar: Ale zahrnuje! Už jenom to, že tady jsem. Můžeme spolu odejít dnes večer. Ihned. Isabel: Jak? Kivar: Je to nový způsob tranzitu, něco, na čem jsme už nějakou dobu pracovali. Je to lepší než vesmírná loď. Pojď se mnou, Vilandro. Isabel: Ne. A jestli mě opravdu miluješ, už se nevracej. {Kivar políbí Isabel, která se přestává bránit.} {Do La Jolly přijíždějí Max s Michaelem.} Michael: Co když tady Kivar není? Co když je to jenom honba za přeludem? Max: Je tady. Chce Isabel. Kivar je dost odhodlaný. Michael: Tak potom doufám, že nebudeme… {Max s Michaelem uvidí Kivara a Isabel, jak se líbají.} Michael: Příliš pozdě. {Kivar a Isabel se objímají a líbají.} Kivar: Vrať se se mnou, Vilandro. Isabel: Já nejsem Vilandra. Kivar: Můžeš jí být. Necháme tohle všechno za námi. Prosím. {Náhle začne zvonit Maxův mobilní telefon.} Michael: (Šeptá) Slyšel jsi už někdy o vibračním zvonění? {Isabel se odtáhne od Kivara.} Isabel: Jesse. Kivar: Na něm nezáleží. Isabel: Ale záleží! Záleží na něm. {Isabel odejde od Kivara. Max zvedne telefon.} Liz: Maxi, ahoj. Ještě pořád jsi naživu! Michael: (K Maxovi) To je Liz? Max: (K Liz) Teď zrovna nemůžu mluvit. Liz: Maxi, zabili jste ho? Max: Ne. Miluju tě, ale teď musím jít. Maria: (K Liz) Je Michael v pořádku? Kyle: (K Liz) A co Isabel? Liz: Maxi, hlavně ho nezabíjejte, ano? Michael: (K Maxovi) Zavěs. Liz: (K Maxovi) Je to člověk. Jmenuje se Denny Ridgeley, je ženatý a pochází odsud. Maria: (K Liz) Je Michael v pořádku? Michael: Maxi, zavěs! Max: (K Liz) Jo, Michael je v pořádku. Liz: (K Marii) Jo, je v pořádku. Kyle: (K Liz) Našli Isabel? Max: (K Liz) Kdo je Denny Ridgeley? {Michael obejde Maxe a uvidí, že Isabel i Kivar zmizeli.} Michael: Jsou pryč! Liz: Maxi, jeho manželka vylepila letáky s hlášením o pohřešované osobě po celém městě. Michael: Maxi! No tak! Jsou pryč! Liz: Osobně si myslím, že se Kivar zmocnil jeho těla. Bože, a ještě jedna věc. Tvůj táta. Chodí po městě a klade spoustu otázek. Max: O čem? Liz: O tobě a Tess. Max: Zjisti, po čem jde. Teď musím jít. {Max zavěsí.} Max: Kivar se zmocnil těla chlápka jménem Denny. Michael: Takže? Max: Takže ho nemůžeme zabít. Michael: Jo? A to říká kdo? {Isabel se vrací do svého pokoje a otevře dveře.} Jesse: Co jsi s tím udělala? Isabel: Nic. Jesse: S těmi dveřmi. Isabel: Co… aha! Ehm…. Na recepci mi řekli, že občas se zaseknou a musí se… Jesse: Ty jsi byla venku? Isabel: Ne. (Oba se podívají na Isabeliny špinavé nohy) Ano. Ten údržbář byl venku. Musela jsem ho najít, abych se zeptala na ty dveře, a on řekl, že někdy se o ně musíš opřít a… zatáhnout. Všechno naráz. Jesse: Opřít se a… (Vezme Isabel do náruče, nese ji do ložnice) …zatáhnout naráz? To jsi udělala? {Jesse položí Isabel na postel, objímají se a líbají.} Jesse: Takže, kde jsme to byli? {Náhle se ozve zaklepání na dveře.} Isabel: Já tam půjdu. Jesse: Nevšímej si toho. Isabel: Prostě tady chvilku vydrž, jen… {Isabel běží ke dveřím, Jesse si lehne.} Jesse: Cokoli. {Isabel jde ke dveřím, uslyší, že se jedná o pokojovou službu, otevře dveře a uvidí za nimi stát Michaela a Maxe.} Max: Ahoj. Michael: Jsme tady, abychom zabili toho tvého přítele. Jesse: (Volá na Isabel z ložnice) Kdo je to? {Isabel zděšeně zabouchne dveře Michaelovi a Maxovi před nosem.} Isabel: (Vrací se za Jessem do ložnice) Pokojová služba. Jesse: Ty sis něco objednala? Isabel: Ne, to byl omyl. Jesse: Pojď do postele. Isabel: Ale opravdu bych si dala něco k pití. Jesse: Cože? Isabel: Jo. Zlato, byl bys tak strašlivě hodný, šel dolů do baru a přinesl mi jeden z těch ovocných ananasových nápojů s deštníčkem? Jesse: (Vstane) Cože? Ale no tak! Isabel: Z toho běhání jsem dostala žízeň. Jesse: Tak si zavolej pokojovou službu. Isabel: Už je pryč. Jesse: O co jde? Isabel: Jsem nervózní. (Jesse se směje) Potřebuju se uvolnit. Jesse: Máme šampaňské. Isabel: Jo, ale já mám právě chuť na jeden z těch… Jesse: … ovocných ananasových nápojů s deštníčkem. Isabel: Ano. Prosím! (Isabel vyprovází Jesseho ze dveří) Díky, zlato. {Jakmile Jesse odejde, do apartmá vejde Max s Michaelem. Isabel za nimi zavře dveře.} Isabel: Tak co tady děláte? Michael: Řešíme tvůj problém. Max: Proč jsi nám to neřekla před tím, než jsi odjela? Isabel: No, nemyslela jsem, že mě sem bude sledovat. Michael: On nás zrovna teď nijak nezbožňuje, víš? Isabel: Nemůžete ho zabít. Max: To víme. Michael: Chystáme se. Max: Michaeli… Michael: Kivar se zmocnil těla nějakého hlupáka. Isabel: Koho? Michael: Je mi to jedno. Na tom nezáleží. Zabijeme ho. Isabel: Hele, vážně si myslím, že byste měli jít. Mám to všechno pod kontrolou. Zbavím se ho. Michael: Jo. Dáš mu to, co chce. Isabel: Co? Michael: Budeš mu držet řídítka celou cestu až na Antar, co? Max: Viděli jsme tě. Michael: S tím chlápkem. {Isabel se náhle sveze podél dveří do dřepu, zoufale si vjede rukama do vlasů a hystericky se rozkřičí.} Isabel: Proč se to muselo stát právě mně? Vždyť jsem vdaná! Miluju Jesseho! Miluju ho. Max: Já vím. Isabel: Ale já miluju Kivara. {Max s Michaelem se na sebe podívají.} Max: Ne… ne, nemiluješ. {Max poklekne k Isabel.} Isabel: Ale Vilandra ano. Chce převzít kontrolu. Chce se vrátit. Max: Je pryč. Isabel: Ale není! Přála bych si, aby byla! Nenávidím ji! Nenávidím to, co udělala! Ale ona není pryč, Maxi! Je pořád někde ve mně! Max: (Vstane) Poslouchej, Isabel. Poslouchej! Uděláme to takhle. Zůstaneš se svým manželem tady. My najdeme Kivara. Isabel: (Vstane) Ne! Ne, Maxi. Beze mě nepůjdete. Co když se něco stane a budete mě potřebovat? Michael: Takže to uzavřeme? Isabel: Ano. Ano. Potřebuju to překonat. Právě teď! Max: Dobře. Fajn. Fajn. Zůstaneš tady a my počkáme venku pro případ, že by tě chtěl vidět. Jestli nepřijde, odejdeš odsud za úsvitu. Bez Jesseho. Budeme přímo za tebou, schovaní. Najdeš Kivara a někam ho odvedeš, na nějaké opuštěné místo. Nějak donutíme Kivara, aby nechal Ridgeleyho jít. Isabel: A co potom? Michael: Nechám si potisknout tričko. (Zvýší hlas) Zabijeme ho, Isabel! Max: Jde teď po tobě, ale s námi má ještě co do činění. Rozumíš tomu? Buď my nebo on. (Důrazně, neboť Isabel stále váhá) Isabel. Isabel: Ano. Dobře. {Ozve se zaklepání na dveře.} Jesse: (Volá zpoza dveří) To jsem já. {Isabel rychle schová Maxe a Michaela do koupelny.} Isabel: (Otvírá dveře a vítá Jesseho) To bylo rychlé. Jesse: Mám motivaci. {Isabel postrčí Jesseho do ložnice.} Isabel: Díky, zlato. Dobře. Já… hned přijdu. Hned přijdu. {Michael s Maxem vyklouznou, když Jesse vejde do ložnice a posadí se s pitím na postel.} Jesse: (Volá na Isabel z ložnice) Jsi v pořádku? Isabel (Hlasitě si odkašle a jde za Jessem) Jen… chvilku mě poslouchej, nic neříkej, dovol mi, ať ti řeknu, co chci. Nejsem ta, za kterou mě považuješ. Pocházím z jiné planety. Jesse: (Směje se) To jako myslíš - muži jsou z Marsu a ženy z Venuše? Isabel: (Usmívá se) Já jsem z Antaru. Jsem mimozemšťanka. Jesse: (Směje se) Jasně. Fajn. {Isabel použije svou sílu, rozloží svíčku do jiného tvaru a zase ji složí zpět.} Jesse: (Vstane) Jak jsi to udělala? Isabel: (Zavolá) Maxi, Michaeli. {Za Isabel se objeví Max s Michaelem a založí si ruce na hrudi.} Jesse: C-co je to? Isabel: Jsme mimozemšťané. Naše vesmírná loď havarovala v Roswellu před víc než padesáti lety. Nebyl to výmysl. Byl to krycí manévr vlády. Jsme hybridní, máme v sobě lidskou i mimozemskou DNA. Před 12 lety jsme se vyloupli z našich kukel a vyšli do pouště. Nikdo to neví, ani naši rodiče ne. Michael: Někteří lidé to vědí. (Ukáže na Maxe) Jako třeba jeho přítelkyně. Max: (Ukáže na Michaela) A jeho přítelkyně. Isabel: A teď i ty. Jesse: To je nějaký zvláštní rodinný žertík, že? Michael: Jasně. Max: Pamatuješ si, jak jsem s Liz přepadl ten obchod? Hledali jsme tam vesmírnou loď, která byla ukrytá v podzemních skladovacích prostorách. Isabel: No, a jeho holka s ním otěhotněla. Je taky mimozemšťanka a teď je jeho dítě tam někde. Michael: Tam kdesi. Max: Potřeboval jsem tu loď, abych se mohl zkontaktovat se svým synem. Michael: Tam někde. Jesse: (Zděšeně) Vy si neděláte legraci! Isabel: Ne. Ale, zlato, hele, to neznamená, že nemůžeme mít naprosto normální a šťastné manželství. Jesse: J-j-jasně… jasně. Jistě. (Začne bušit na okno) Pomoc! Pomoc! Pusťte mě odsud! Musím se odsud dostat! Pomoc! {Tabulky v okně se otřásají, jak do nich Jesse buší. Vidíme, že to byla jen Isabelina představa.} Jesse: (Volá na Isabel z ložnice) Jsi v pořádku? O co jde? Isabel: Vzpomínáš na ten ústřicový předkrm? Myslím, že jsi měl pravdu. Nebyl to moc dobrý nápad. Jesse: Je ti zle? Isabel: Myslím, že jo. Jesse: Takže asi nebudeš chtít ten nápoj, viď? Isabel: Ne. Jesse: No, to je teda škoda. {Jesse upije ze sklenice.} {Zpátky v Roswellu, pan Parker telefonuje s panem Evansem, Liz jejich rozhovor tajně vyslechne.} Pan Parker: Ahoj, Phillipe. Tady je Jeff. Omlouvám se, že ti volám tak pozdě, ale… (Zasměje se) Jo. Podívej, Phile, pamatuju si určité věci. Jo. Kdy se můžeme sejít? Dobře. Zítra u tebe v kanceláři. Jo. Jistě. {Pan Parker odchází po schodech nahoru, Liz vyjde z kuchyně a zmateně se za ním dívá.} {Následujícího rána na líbánkách. Isabel odchází z pokoje, Jesse spí. Náhle se vzbudí a zjistí, že Isabel odešla.} Jesse: Isabel! Isabel? {Isabel projde kolem Maxe a Michaela, skrytých za keřem. Podívá se na ně, ale neřekne ani slovo a odchází.} Max: Pojďme. Michael: Jdeme. {Max s Michaelem se zvednou a odcházejí, když se za nimi objeví Jesse.} Jesse: Maxi? Co tady k čertu děláš? Max: Jesse… Jesse: Já… ptal jsem se, co tady děláš. Michael: Prázdniny. Jesse: Cože? Max: Jo. Isabel nám tohle místo popsala v takových živých barvách a měli jsme nějaké volno, takže… Jesse: Hele, přestaň žvanit. O co jde? Max: My už musíme jít. Jesse: Kam? Kam? Michael: Lekce potápění. Jesse: (Nechápavě) Lekce potápění? Kde je Isabel? Michael: Je to snad tvoje žena. Max: Jo, a až ji najdeš, pozdravuj ji od nás. Musíme jít. {Max s Michaelem se od něj odvrátí a odcházejí.} Jesse: Jo, ale o c-co jde? Max: Michaeli. Michael: O tohle. {Michael použije svou sílu a překotí kolečka a hrábě přímo Jessemu do cesty. Jesse o ně zakopne a udeří se.} Jesse: (Bolestivě se zkroutí) Auuuu! {Kivar zezadu obejme Isabel, která se lekne.} Kivar: Už ses rozhodla? Isabel: Ano. Jdu s tebou. Kivar: Dobře. Pojďme domů. {Kivar vezme Isabel za ruku, společně odcházejí. Max s Michaelem je sledují.} Max: Tudy. Michael: Počkej, počkej. Dolů. {Max a Michael vidí Kivara, jak líbá Isabel. Schovají se za nízkou zídku.} Michael: To je součást plánu? Max: To si nemyslím. {Kivar náhle přestane Isabel líbat a zahledí se jí do očí.} Kivar: Co se děje? Řekni mi to. {Isabel v duchu opět vidí scény ze svého snu, slyší Kivarův hlas.} Isabel: Jsou tady Max s Michaelem. Chtějí tě zabít. Kivar: Kde? {Isabeliny oči zčernají a objeví se v nich modré záblesky. Isabel zvedne ruku a svou sílou způsobí, že nízká zídka, která kryla Maxe a Michaela, zmizí.} Michael: (Ironicky) Díky, Isabel. Isabel: Vilandra. {Max s Michaelem jdou směrem ke Kivarovi a Isabel.} Kivar: No, Zane, už je to dlouho. Říkal jsem si, kdy se naše cesty zase znovu zkříží. Max: Nedovolíme ti odvést Isabel. Kivar: Já přece nikoho nikam neodvádím, že ne? {Kivar ukáže spojené ruce sebe a Isabel.} Max: Isabel, pusť ho. Michael: Isabel! Isabel: Nechte nás odejít. Prosím. Kivar: Nenuť ji, aby tě musela znovu zabít. Je to zbytečné. Max: Ona by mě nezabila. Kivar: Už to jednou udělala. Michael: Ne, neudělala. Na něco si vzpomínám. Přivedla jsi Kivara a jeho muže do města, ale on tě přesvědčil, že chce mír. Řekl, že nikoho nezabije, že chce dohodu. A jakmile jsi mu umožnila přístup, zabil nás všechny. Ty jsi nás nezabila, Isabel. On tě zradil. {Isabel se tázavě zahledí na Kivara, který pozvedne ruku a svou sílou odhodí Maxe a Michaela zpět.} Kivar: Už žádné problémy, ano? Slibuji. Jsi připravená? Isabel: Ano. {Kivar s Isabel přichází na mýtinu, Kivar otvírá portální vstup na Antar, když se objeví Jesse a strčí do Kivara tak silně, až Kivar upadne.} Jesse: Ruce pryč od mé ženy! (Podívá se na Isabel) Co je tohle? Isabel: Musíš odejít. Jesse: Co to máš s očima? Udělal ti něco? Isabel…. Řekni mi, co se stalo. Prosím tě, mluv se mnou. (Isabel ho pohladí po tváři) Isabel, miluju tě. Prosím, mluv se mnou. Isabel: Je mi líto, Jesse. {Isabel použije svou sílu, aby odlomila větev, která spadne na Jesseho a omráčí ho. Isabel pomůže vstát Kivarovi.} Isabel: Jestli máme odejít, tak to musí být teď. {Na mýtinu vběhnou Max s Michaelem a vidí, že Isabel s Kivarem se chystají vstoupit do portálu.} Max: (Zděšeně volá) Isabel, neeeeee!!!! Isabel: (Ke Kivarovi) Jestli se sem ještě vrátíš… sama tě zabiju. {Isabel postrčí Kivara do portálního vstupu na Antar, Kivar zmizí a ven vypadne zmatený Denny Ridgeley.} Denny: Co se to stalo… Max: (K Michaelovi) Odveď ho odsud pryč. Michael: (K Dennymu) Hej, ty, ať se už jmenuješ jakkoli… jsi v pořádku? Denny: Myslím, že jo. Kde to jsem? Michael: V La Jolle. No tak, musíš zavolat své ženě. Denny: Jak jsem se dostal do Kalifornie? Michael: Nemám tušení. Možná tě unesli mimozemšťani nebo něco takového. Tak pojď. {Michael odvádí pryč Dennyho.} Max: (K Isabel) Co se stalo? Isabel: Zachránil mě. Vrhnul se na Kivara s holýma rukama a já… musela jsem se o něj postarat. Max: Co viděl? Isabel: Všechno. Max: No, to bude asi problém. {Zpátky v Roswellu, Liz pozoruje, jak se její otec setkává s panem Evansem. Oba muži společně vejdou do kanceláře pana Evanse, Liz skrytá za autem je sleduje.} {V La Jolle. Jesse leží na posteli. Isabel je u něj, když se Jesse probere.} Jesse: Isabel? Isabel: Jsem tady. Jsem tady. Jesse: Co se stalo? Jesse: K-kde je ten darebák? Kdo to byl…? Isabel: Nebezpečný člověk. Jesse: Já… já myslím, že nás nadrogoval… bylo mi zle… udělal ti… Isabel: Jsem v pořádku. Co ještě si pamatuješ? Jesse: Byli jsme v pokoji… a tancovali jsme. Chtěl tě dostat, že? Jo. A potom… j-jak jsme se dostali zpátky? Isabel: Šel jsi po svých. Pomohla jsem ti. Jesse: Před tím. Isabel: Pobili jste se. Udeřil tě… a tys ho taky udeřil, dost silně. Utekl. (Jesse se směje) Zachránil jsi mě. Jesse: Páni! {Isabel a Jesse se políbí.} Isabel: Vzpomínáš si, že tohle jsou naše líbánky? Jesse: Ano. Isabel: A nechceš s tím něco dělat? Jesse: Myslíš, že jsme ještě… Isabel: Ještě ne. Jesse: No tak, na co čekáme? {Isabel a Jesse se políbí.} Jesse: Počkej. Hm… Max a Michael. Isabel: Co je s nimi? Jesse: Jsou tady? Isabel: (Směje se) Ne. Nebuď směšný. Jesse: Ale já…. Isabel: (Přeruší Jesseho) Jesse. Líbánky. Soustřeď se. Soustřeď se. {Isabel začne Jesseho líbat.} {Max s Michaelem jsou v parku v La Jolle.} Michael: Pojďme na ty lekce potápění. Max: To myslíš vážně? Michael: Co jiného? Musíš se naučit využít okamžiku, Maxi. Max: Měli bychom jet domů. Michael: Na ty tvoje intenzívní zamyšlené chvíle s Liz bude dost času později. Max: Právě nás málem zneškodnil mimozemský zabiják. Michael: A právě proto se potřebujeme zklidnit. Max: Zklidnit? Michael: Přesně tak. Zklidnit. Podívat se na nějaké rejnoky. Max: Ty to fakt myslíš vážně. Michael: Jo. {Zpátky v Roswellu. V kanceláři pana Evanse. Pan Parker a pan Evans končí svou schůzku.} Pan Parker: Takže, Phillipe, co s tím hodláš udělat? Pan Evans: Budu mít oči otevřené a… tebe požádám o to samé. Pan Parker: Dobře. A co hledáme? Pan Evans: Nevím. Doufám, že to poznám, až to přijde. {Pan Parker s panem Evansem odcházejí. Liz se schovávala v šatně. Vyjde ven, prohlédne nějaké papíry na stole pana Evanse a nakonec odhalí korkovou nástěnku, která je pokryta poznámkami o Maxovi, Liz a Tess.} {Zpátky na líbánkách. Jesse a Isabel odpočívají v posteli.} Jesse: Páni. Isabel: Jsi v pohodě? Jesse: Jo. Isabel: Vážně? Jesse: (Usmívá se) Můžu ti k tomu říct jen pět slov. Isabel: Jo? Jesse: To bylo něco úplně jiného. {Oba se smějí a začnou se líbat a objímat.}