The White Room (Bílý pokoj)

(Max je zavřený v bílé cele. U stropu svítí mnoho jasných kruhových světel.)
(Hlas z mikrofonu, je to Pearce)
PEARCE: Dobré ráno, Maxi!
MAX: Kde to jsem?
PEARCE: Někde, kde Tě nikdo nenajde.
MAX: Proč jsem tady?
PEARCE: Právě to se budu snažit zjistit.
(Max se otáčí po místnosti. Divák má pocit, že je tam s ním.)
MAX: To musí být omyl.
PEARCE: To si nemyslím. Vím co jsi zač. A ty mi teď všechno hezky povíš.
MAX: Jsem Max Evans, bydlím na Marylane 6025, zavolejte k nám domů.
PEARCE: Můžeme to udělat po dobrém, nebo po zlém. Jak se jmenuje tvoje planeta?
(Chvíle ticha)
MAX: (Trochu váhavě) Země.
PEARCE: Vybral sis po zlém!
(Do místnosti vtrhnou muži v bílých oblecích a maskách. Položí Maxe na lehátko a připoutají ho.)
MAX: Jmenuji se Max Evans. Proč mi to všechno děláte?! Proč?! Proooč??!!

Úvodní titulky

MICHAEL: Neměli jsme se rozdělit. Neměl jsem ho nechat samotnýho.
ISABEL: Co mu chtějí udělat? Co když ho zabili?
LIZ: To ne. To ne Isabel, takhle nesmíš mluvit. Max je chytrý, on by se přece jen tak nenechal zabít.
TESS: Pearce ho nezabije. Chce ho studovat.
MICHAEL: Jak to tak víš?
(Do restaurace přichází Maria s Alexem. Liz jim běží naproti, ostatní ji následují.)
MARIA: Liz! Měla jsem o tebe hroznej strach.
LIZ: Unesli Maxe.
Alex: Jak to? Kdo?
LIZ: Ta zvláštní jednotka FBI. Chytli Maxe.
(Isabel a Alex, Michael a Maria se obejmou. Liz společně s Tess jsou nejosamělejší v celém vesmíru.)
LIZ: (Mluví k Tess) Kde je Nasedo?
TESS: Nevím.
MICHAEL: Je přece na naší straně.
TESS: Já to opravdu nevím. Předtím mě nikdy nenechal samotnou.
ISABEL: Je to na nás. Musíme ho najít.
Alex: A co zmůžeme proti lovcům mimozemšťanů? Jak je chceš oblafnout?
MICHAEL: Co chceš dělat jinýho? To z něj má bejt Pearcovo morče?
ALEX: (Naléhavě) Né!
LIZ: Musíme za šerifem.
MICHAEL: Chceš mu to vybalit?
ISABEL: Max to chtěl udělat kvůli Liz. Možná je čas mu uvěřit.
TESS: Myslíš, že Valenti má lepší schopnosti než my?
MARIA: Je šerif. Má víc prostředků.
TESS: My taky a lepší. Hele já vím co umím. Jak jste na tom vy?
MICHAEL: Co myslíš?
TESS: Sílu, zvláštní schopnosti. Nebo je nemáte?
MICHAEL: Jo, ale nic moc.
ISABEL: Lehký kousky zvládnem. Změnit molekulární strukturu, ale často to nepoužíváme.
Co umíš ty?
TESS: Od Naseda jsem se pár věcí naučila.
ALEX: (Mluví k Isabel) Co ... co ten jak používáš s těmi sny?
TESS: Jakej trik?
ISABEL: Občas se umím lidem ve spánku nabourat do hlavy.
TESS: (Mluví na Michaela) Ty to umíš taky?
MICHAEL: Ne, jen Isabel.
TESS: A umíš s nima navázat spojení?
ISABEL: Podvědomě. Použila jsem to jenom párkrát.
LIZ: Kdyby ses spojila s Maxem, možná by Ti řekl kde je.
ISABEL: Nikdy jsem to nezkoušela s nikým kdo je vzhůru.
(Kamera postupně zabere všechny zúčastněné.)
(Střih na Maxe připoutaného v bílé cele. Otevře se část stěny, ukrývající dveře, a vstoupí muž v bílém. Ovladačem zvedne lehátko do svislejší polohy. Odloží ovladač a masku. Je to Pearce.)
PEARCE: Formality asi necháme stranou.
(Vidíme Maxovy vzpomínky na Pearce coby zástupce Fišera, jak je zastavil, když jeli hledat Liz, kterou odvezl Nasedo v Maxově podobě.)
MAX: Jste ten zástupce.
PEARCE: Každý máme své triky.
MAX: Kdo myslíte, že jsem?
PEARCE: To jsme se marně snažili zjistit v laboratoři.
(Vezme do ruky rentgenový snímek)
PEARCE: Na tvých snímcích je něco zvláštního. Nedává nám to žádný smysl.
(Přiloží snímek na prosvětlenou část zdi.)
PEARCE: Jsou stoprocentně lidské. Složení kostí vnitřních orgánů, dokonce srdeční i plicní oběh. Všechno lidské... Ale...je tady něco divného.
(Vymění snímek za obrázek Maxových krevních buněk.)
PEARCE: Tvoje krevní buňky. Takové člověk nemá.
(Napětí narůstá.)
PEARCE: Ještě chceš, abych volal k Vám? Říkal jsem to. Já vím, kdo ty jsi. Teď bys mi měl rychle zodpovědět mé otázky. ...Delta v Coloradu rok 1962, agent Lewis. První šéf téhle jednotky byl nalezen mrtvý. Jeho vnitřní orgány byly zahřáté na teplotu 82 stupňů. Na prsou měl stříbrný otisk ruky. Co mi k tomu řekneš?
MAX: Nic.
PEARCE: WilliamCity v Tennesee 1967, agent del Bianco, jeho nástupce. Už jsi doma?
MAX: Ne.
PEARCE: Dobře, a co tohle? Květen 1999 agent Daniel Sommers. Člověk, který mě sem přivedl, dnes jsem na jeho místě. Toho jsi taky zabil? Nebo někdo z Vás?
MAX: Nerozumím.
PEARCE: (Naštvaně) ve 47´ jsem nebyl na světě, ale o havárii vím všechno. I o čtyřech ufounech, které našli. Dva živé a dva mrtvé. Co jsem u FBI, studuji dokumentaci k tomu případu. Zvlášť z oněch tří let co jednoho z nich drželi v zajetí a pozorovali. Tady. (Rozhlédne se) Přímo zde.
MAX: Mluvil jste o čtyřech.
PEARCE: Jeden utekl. Nasedo. Říkáte mu tak?.
(Ukáže Maxovi stejný kámen, jaký našel s Liz. Je na něm i stejný znak.)
PEARCE: Kde je druhá část? Co se stane když se obě spojí?
MAX: Já nevím.
PEARCE: (Rozzlobeně - vezme ovladač a položí lehátko do horizontální polohy. Přivolá své spolupracovníky
s nástroji.
(Max se pokouší pouta přetrhnout, ale jsou příliš pevná.)
(Napojí Maxe na přístroje a vbodnou mu do ruky jehlu s narkotiky. Ta začínají účinkovat, Max je omámen a začíná vidět rozmazaně.)
(Jsme opět jinde - Alex a Isabel v pokoji.)
ALEX: Vzpomeň si přece, jak tady Michael skoro umřel. Odebral se tehdy někam...někam jinam. A málem se nevrátil.
ISABEL: Musím to zkusit.
ALEX: Tak já zůstanu u tebe. Třeba když Tě budu držet, tak se ti nic nestane.
ISABEL: Tak ji.
(Ostatní jsou venku)
ISABEL: (Mluví k Maxovi.) Pusť mě Maxi...k sobě.
(Isabel se podívá na Maxovu fotku - zavře oči...)
(Vidíme Isabel v bílém pokoji.)
ISABEL: Maxi, MAXI, Maxi no tak! Zkus se soustředit.
MAX: Nemůžu. Něco mi píchli.
ISABEL: Dobře. Dívej se na mě. Jen na mě. Zkus se soustředit, kde teď jsi? Řekni mi kde jsi!?
MAX: Já nevím.
ISABEL: Prosím TĚ! Jak ses sem dostal? Přemýšlej!
MAX: Fakt nevím.
(Vidíme Maxovy vzpomínky.)
(Vytahují ho z dodávky a vezou někam dlouho chodbou. Na zemi zahlédne hvězdu a uvnitř ní je orel. Vidí bezpečnostní zařízení.)
ISABEL: Kdo Tě sem přivedl?
(Max jí ukáže zástupce Fischera.)
ISABEL: Šerifův zástupce?
MAX: Dívej se...
ISABEL: Co? (Vidí Pearce v obleku.) Zástupce Fischer je agent Pearce?
MAX: Musíš rychle pryč!
ISABEL: Ne. Ne nenechám Tě tady. Nemůžu Tě opustit. Patříš k nám.
(Přicházejí muži z jednotky a odtrhnou Isabel od Maxe.) Je to metafora.
ISABEL: (Probudí se s výkřikem.) Maxi, proboha to ne!
MICHAEL: Co se stalo? Tak co je?
ISABEL: Ježíš... Michaele má strach, hroznej strach.
MICHAEL: Dobře, Isabel, napřed se uklidni. Musíš mi říct co jsi viděla. Musíme mu pomoct.
ISABEL: Bože... Ten zástupce...ten zástupce co nás včera zastavil je Pearce. Je to Pearce.
ALEX: Jak to víš?
ISABEL: Max to říkal. Něco mu píchají. Ubližujou mu.
LIZ: A kde je. Kde?
ISABEL: To fakticky nevím.
TESS: Přemýšlej! Nenaznačil Ti třeba něco?
ISABEL: Počkej, moment. Jo. Asi jo, vzpomínám si kde jsem to viděla.

UFO centrum - fotografie základny Eagle Rock

MARIA: Vojenská základna Eagle Rock. Údajně tam po havárii převezli všechny mimozemšťany.
ISABEL: To je ono. Tohle mi Max ukázal. Tenhle symbol je v nemocnici na základně.
MARIA: Tady píšou, že už je opuštěná.
ISABEL: Tam ho drží.
LIZ: Nemáme na vybranou musíme jít za šerifem.
MICHAEL: Zbláznila ses? Po tom co jsme zjistili o Fischerovi? Šerif v tom může jet taky.
LIZ: Přece tam ale nemůžeme jít sami.
MICHAEL: Ty nemůžeš. (Obrátí se na ostatní návštěvníky.) My jo. S Isabel a Tess se dokážeme ubránit.
MARIA: Schopnostma?
MICHAEL: Proč ne?
MARIA: Protože s nima neumíš zacházet. Můžeš taky přijít o život.
LIZ: Nemůžete tam jít beze mě.
TESS: Hele. Na rovinu. Byli byste pro nás jenom přítěží. Máme větší šanci ho zachránit sami. A o to nám přece jde. Jasný?
LIZ: (Mluví na Michaela.) Přiveď mi ho zpátky.
MICHAEL: Slibuju.
TESS: Měli bysme jít.
MARIA: (Na Michaela) Budu tě čekat. (Dají si pusu a pak následuje dlouhý pohled.)
(Vidíme tři mimozemšťany a tři pozemšťany jak za nimi hledí.)
(Vidíme základnu. Záchranné komando do ní vstupuje šachtou. Opatrně procházejí chodbami. Jeden agent právě vstupuje do zvlášť zabezpečeného prostoru, používají scanner na kontrolu otisků. Naši tři zachránci ho pozorují.)
ISABEL: To jsem viděla. Max si to vybavil.
TESS: Je vevnitř.
MICHAEL: Jak se tam dostaneme.
(Zaslechnou hluk.)
TESS: Rychle ať nás nevidí. (Běží se schovat.)
(Prochází agent s kufříkem. Michael chce vylézt, ale Tess ho zadrží.
TESS: Počkej, chodí v pravidelných odstupech. (Prochází další agent.)
ISABEL: Odkud to víš? Od Naseda?
TESS: Když Tě celej život honí, hodně toho pochytíš.
(Vidíme Maxovýma očima - stále rozmazaně.)
PEARCE: Pověz mi o havárii, Maxi. A co ten kámen? Je k dorozumívání?
(Na technika) Vzbuď ho, vzbuď ho!
(Na Maxe) Čekám, jinak Tě zabiju. Řekni mi kde je. Však ty mi to určitě řekneš, ať tak či onak.
(Vztekle) Kruci, tohle nikam nevede. Hned z něj všechno to svinstvo vypumpujte. Pro příště nutně potřebuju,
aby mu to myslelo.
(V restauraci)
MARIA: Už ho určitě našli.
ALEX: A jsou už na cestě sem.
LIZ: Škoda, že to není pravda.
(Přichází šerif.)
Valenti: Moc jsem nespal. Snažil jsem si srovnat co se stalo na té pouti. Co jsem tam viděl. Zrcadla nezrcadla přede mnou stáli dva Maxové Evansové. A jeden z nich je teď v rukou agenta Pearce a zvláštní jednotky. Jen doufám,
že to není ten, na kterém nám všem záleží. Liz, co ty? Tak mi pomoz.
LIZ: My víme jen to co vy, šerife. Bohužel.
(Kamera zabírá všechny čtyři postavy u stolu, jednu po druhé. Ti tři mladí nevěří šerifovi, on nevěří jim, že říkají pravdu.)
VALENTI: No jestli Pearce dospěl k závěru jako já, budete potřebovat pomoc nad vaše možnosti. (Odchází)
LIZ: Co když má pravdu? Nikdy bych si neodpustila, kdyby se jim něco stalo, čemu bysme mohli zabránit.
MARIA: Dobře, dáme jim čas do tří. Souhlasíš? Když nepřijdou, jdeme za ním.
LIZ: Tak jo.
MARIA: To bude v pohodě.
(Hodiny ukazují 11:25)
(Maxe zatím napojili zase na přístroje a vbodli do něj další jehly. Strkali ho do ledové vody, měřili mu EKG A EEG; pouštěli do něj elektřinu.)
ISABEL: Nechce mě k sobě pustit, vidím jenom bílý světlo. Nejde to, je asi v nějakým šoku.
MICHAEL: Když jsi zvládla elektrickej plot, proč nemůžeš zkratovat ten poplašnej systém.
TESS: Protože všechno hlídají. Když nás zahlídnou, můžem se jít klouzat.
ISABEL: Takže tady budem v klidu čekat až ho zabijou?
MICHAEL: Tak já se do toho pustím sám.
(Právě v tu chvíli dva muži v bílém vezou nějaké tělo.)
ISABEL: To je on.
TESS: To nevíme. Cítila bych, kdyby se mu něco stalo.
MICHAEL: Půjdem se podívat.
(Jdou po chodbě za nimi. Tabulka ukazuje šipkami směrem márnice, patologie, radiologie.)
(Na hodinách v restauraci je 16.06.)
LIZ: Už mě nic nezastaví. Max by to pro mě udělal taky.
MARIA: Počkej ještě, myslíš, že máme právo jít za šerifem a všechno mu vyklopit?
LIZ: Nemáme jen právo, je to naše povinnost. Max už šerifovi věřil, to mi stačí.
ALEX: Co mu ale povíš?
LIZ: Cokoli co nějak Maxovi pomůže.
(Záchranné komando mimozemšťanů pokračuje k patologii. Musí se schovat před vracejícími se muži. Pak vstoupí do místnosti a přistoupí k vozíku. Michael odhrne prostěradlo a všem se uleví. Je to agent kterého zlikvidoval Nasedo.)
ISABEL: Michaele, koukej... .
(Na mužově hrudi je patrný stříbrný otisk dlaně.)
TESS: Co je to?
MICHAEL: Nasedo:
ISABEL: Takhle zabíjí?
TESS: Já...já vám přísahám, ale to...
(Vejde agent)
AGENT: Hej! Tady nemáte co dělat! Co tu děláte?
(Chvíli se pozorují a pak Michael použije svoji sílu. Všechny předměty se začnou pohybovat, ale na agenta to nepůsobí. Pak agent natáhne ruku proti Michaelovi a odhodí ho o několik metrů vzad, díky svým schopnostem, mnohem silnějším. Je to Nasedo.)
TESS: To jsi ty!
(Nasedo se změní do nám známé podoby.)
TESS: Už mě nikdy nenechávej samotnou.
NASEDO: Teď vás musím hlídat všechny čtyři.
MICHAEL: Já jsem Vás strašně dlouho hledal.
NASEDO: Ne tak dlouho jako já vás.
NASEDO: Ironicky) A teď vás asi zabijou.
ISABEL: Zachráníme Maxe.
NASEDO: Tady si nehrajete s nějakým šerifem. To vám asi ušlo. Nemáte tady nejmenší šanci. Musím vás odtud dostat.
(Nasedo se opět promění v agenta a společně odcházejí. Na chodbě vidíme agenta, který je navlas podobný Nasedovi. Znamená to, že jsou v jedné podobě dva.)
(Liz vchází k šerifovi do kanceláře.)
VALENTI: Ahoj, Liz.
LIZ: Měl jste pravdu. Pomozte nám, nám všem. Víte, ten zástupce Fischer, to není žádný zástupce a nejmenuje se Fischer. Je to Pearce. Ze zvláštní jednotky FBI, to on sebral Maxe.
(Šerif se tváří překvapeně.)
VALENTI: Odkud to víš?
LIZ: To Vám nemůžu říct, ale Max je na tom špatně a ostatní asi taky. Prosím Vás, věřte mi. Já vím kde jsou.
(Střih na základnu)
ISABEL: Nelíbí se mi, že je s námi.
MICHAEL: Je to Nasedo, máme jinou možnost?
ISABEL: Mohli bysme tam jít sami.
MICHAEL: Čtyři jsou ale víc než dva.
ISABEL: Může dělat pro Pearce, nemůžeme si být ničím jisti.
NASEDO: V plánu je hlavní načasování, srovnejme si čas. Pět čtyřicet sedm.
NASEDO: (Mluví k Michaelovi) To je úniková cesta. Skenuj! (Podává mu plán únikové cesty)
MICHAEL: (Nechápavě) Ale jak?
NASEDO: Mozkem. To neumíš? Tak máš dvě minuty na zapamatování. Tohle místo znám důvěrně. Už jsem tudy jednou utekl. Úplně sám Maxe zachránit nesvedu. Musíme překonat bezpečnostní dveře.
ISABEL: Já to zkusím, už jsem to dřív dělala.
NASEDO: Tohle není visací zámek. Jsou vyrobené z ochuzeného uranu. Kovu složeného z těžkých atomů,
na který jsme krátcí. Jsme v mnoha ohledech omezeni.
MICHAEL: Oni to vědí?
NASEDO: Vědí o tobě víc, než ty sám. Studují nás už 50 let. Dovnitř se dostaneme, jedině když přelstíme bezpečnostní spínač.
ISABEL: Co chcete dělat?
NASEDO: Umím se proměnit v každého agenta, mít jejich tvář, dokonce i otisky. Proto přidali rentgen. Nemám stejné kosti jako lidé. Můžu sice změnit vzhled, ale ne to, co je uvnitř.
(Vezme Michaela za ruku) zato tvoje kosti jsou na sto procent stejné... jako u člověka.
MICHAEL: Jste jinej než já?
NASEDO: Lekce biologie jindy. Pojďte! Jestli mám projít těmi dveřmi, musíte někdo se mnou. A protože jediná žena agentka zvláštní jednotky je mrtvá, je to na nás dvou. (Mluví samozřejmě o Michaelovi.)
MICHAEL: Já přes ten snímač neprojdu, otisky nezměním
NASEDO: Ale změníš. Jen zatím nevíš jak. Naučím tě to. Doufám, že kvůli Maxovi to zvládneš rychle.
(K dívkám) Vy nám taky pomůžete.
(Střih do cely.)
(Max leží na zemi, právě se probírá. Obrovskou rychlostí se vrhne na Pearce a chce na něj použít svoje schopnosti.
PEARCE: Nesnaž se. Nezkoušej na mě svoje schopnosti. To sérum, které jsme ti píchli působí na potlačování neurotransmiterů ve tvé mozkové kůře. Pokusy ze čtyřicátých let. Ukázaly jak ta vaše síla funguje. Jen klid Maxi. Sedni si! (Strčí ho do kolečkového křesla.) To nic. To není tvá pravá slabost. Až do téhle chvíle jsem na to šel
ze špatné strany. Nejde o mimozemskou, ale o tvou lidskou stránku.
(Stiskne knoflík na ovladači a Max je zase připoután. Pak mu nasadí přilbu virtuální reality.)
PEARCE: Máš lidské city, emoce, přátelství, lásku. (Maxovi se na displeji promítají obrazy jeho přátel.)
(Na displeji Liz umírá.)
MAX: Né! Né! Né!
PEARCE: To je fotomontáž z počítače. Virtuální realita. Pouhý trik. Nezabili jsme ji. Nejsem vrah Jen jsem ti chtěl ukázat, co se může stát. Co se stane.
MAX: Jste zlej.
PEARCE: Já, a zlý? Riskuju, abych ochránil svou zem, svou planetu před kolonizací mimozemšťany. Před tebou. Kde je ten druhý kus.
MAX: Jaký druhý?
PEARCE: (Vyndá kámen se znakem.) Byl na místě havárie. Už padesát let hledáme tu druhou část a víme, že vy ji máte. S trochou přesvědčování nám to Topolská řekla. Chci vědět kde to je. Tak mluv.
(Chvíle ticha.)
PEARCE: Jak chceš. Dám ti na vybranou, Maxi. Buď se od tebe dozvím, kde ten kámen je, nebo vybereš koho z tvých přátel zabijeme nejdřív. Co? Máš na to deset vteřin.
(Na displeji se Maxovi objeví odpočet.)
PEARCE: Asi začneme s Liz.
MAX: Dobře, přestaňte! Dost, řeknu Vám kde to je. Ale Liz nechte.
PEARCE: Hm, ty máš city? Jako my. Je jedno kdo jdi. Ale chci už znát pravdu. Právě kvůli Liz.
(Střih v ději.)
(Nasedo a Michael vcházejí opět do márnice.)
NASEDO: Lidé jsou slabí. (Ironicky) Což mi nijak nevadí. Ale plýtvají. Ty svoje úžasné mozky vůbec nedokáží plně využít. Když vás navrhovali, bylo vám dáno využívat lidský mozek na sto procent.
MICHAEL: A naše schopnosti?
NASEDO: To pramení právě z mozku. Všechno co umíš je lidské. Jenom máte proti lidem náskok několik tisíc let. Nic jiného. Jak jsem viděl, máš jen malou představu, čeho všeho jsi vůbec schopen. Ty to dokážeš Michaeli.
(Drží prst mrtvého agenta a tím naznačuje Michaelovi, aby změnil otisk svého prstu za jeho.) To co ti brání jsi jenom ty sám.
(Michael se bezúspěšně pokouší změnit daktyloskopickou stopu na svém prstě. Nasedo se dívá na hodinky. Michael zavrtí hlavou.)
NASEDO: Ještě jednou.
(Střih na Tess a Isabel.)
TESS: To dopadne dobře. Nasedo ví co dělá.
ISABEL: Díky.
TESS: Už jsme na tom byli hůř. S tím si poradíme.
ISABEL: To jsem nemyslela. Dík, žes nám pomohla najít Maxe.
TESS: Ještě ho nemáme.
ISABEL: Pořád to nechápu. Já mu vlezu do hlavy a předám náš plán. Co budeš dělat ty?
(Tess zavře oči. Najednou se objeví agent, popadne Tess a vleče ji pryč.
TESS: Pomoc, Isabel!
ISABEL: Ježíš, Tess!
TESS: Uklidni se, je to dobrý.
ISABEL: Proboha, co to bylo?
TESS: Vsugerovala jsem ti, že se něco strašného děje.
ISABEL: Tos udělala i Maxovi. Tak to byly ty jeho představy, že jo?
TESS: Dokážu to udržet jenom chviličku. Až tam Max zůstane s Pearcem sám, nabourám se Pearcovi do hlavy. Zabavím ho. Doufám, že na tak dlouho, aby Nasedo s Michaelem Maxe odtamtud odvedli.
(Stři opět na Michaela a Naseda.)
MICHAEL: (Nejde mu to, v blízkosti praskne žárovka.) Hergot, nezvládnu to.
NASEDO: Ale zvládneš. Jenom se tomu nesmíš bránit.
MICHAEL: Nechte toho, to mi nepomůže.
NASEDO: Chceš tady nechat Maxe umřít?
MICHAEL: Dělám co můžu.
NASEDO: Můžeš ještě víc. Můžeš mnohem víc. (Vezme si hodinky položené na obličeji mrtvého agenta a dá si je na ruku.)
MICHAEL: Tak mi to ukažte, poraďte mi abych to dokázal.
NASEDO: Máš to v době, ve svém programu.
MICHAEL: Žádnou příručku jsem nedostal. Celou dobu jsem byl sám. Kde jste se poflakoval? Proč jste to nechal dojít až sem?
NASEDO: Emoce znamenají slabost. Snaž se!
(Ozvou se kroky, přichází jeden z agentů.)
NASEDO: Máš čas, dokud nedojde ke dveřím. Pak použiju jeho ruku a dobře víš jak ji získám.
(Michael pokračuje a Nasedo se zatím postaví za dveře.)
NASEDO: Už teď nemáš moc času.
(Michaelovi se to podaří právě v okamžiku kdy agent vezme za kliku.)
MICHAEL: Je to. Zvládl jsem to. Vyšlo to.
(Vstoupí agent, Nasedo ho osloví.)
NASEDO: Agente!
AGENT: Kde jste se tu vzali? A kde vám...
(Nasedo přiloží ruku na jeho hruď, agent umírá.)
MICHAEL: Né, zvládnul jsem to.
NASEDO: Slyšel jsem. Vidíš?
MICHAEL: Zabil jste ho, a pročpak?
NASEDO: Nebudu riskovat to, co se už stalo na chodbě. Nemůžu tu být dvakrát.
MICHAEL: Proč to děláte? Proč ty lidi zabíjíte?
(Nasedo překvapeně hledí na Michaela, ten s odporem na Naseda.)
NASEDO: Jestli chceš přežít, jestli se chceš vrátit domů, tak za to musíš bojovat. Rozumíš tomu?
MICHAEL: Nejste ten koho jsem čekal.
NASEDO: Nápodobně. (Změní Michaelovo oblečení v oblek a podává mu hřeben.) Tak Jedem. (Změní se v agenta, kterého právě odklidil a odcházejí společně k bezpečnostní přepážce.)
(Max je stále připoután. Pearce k němu přistupuje. V levé ruce drží jeden kámen, v pravé ruce za zády druhý.
PEARCE: Dobře, že jsi mi nelhal o tom, kde jste to schovali. Teď je zapni!
MAX: Nevím jak.
PEARCE: Dělej!!!
MAX: Já Vám fakticky nelžu.
PEARCE: Zapni je. Ukaž jak fungují.
MAX: Já to neumím.
PEARCE: Začneme. (Otevřou se dveře, vcházejí muži s nástroji.) Můžu tě rozřezat kousek po kousku a udržet tě
při vědomí, abys všechno cítil.
MAX: Nemůžu Vám říct co nevím.
PEARCE: Ať přijde chirurg!
(Naši agenti přistupují k bezpečnostní přepážce. Michael přiloží ruku na skener a dveře se skutečně otevřou. Společně vstoupí a potkávají pravého agenta.
AGENT: (Na Naseda) Mattisone!
NASEDO: Dobré odpoledne.
AGENT: Stevensi! Vy jste ten nový agent?
MICHAEL: Jo, moc mě těší.
AGENT: Že to trvalo, než Vás sem poslali. Tak Vás vítám.
MICHAEL: Díky.
(Procházejí lékaři a Michael chce jít za nimi.)
NASEDO: Kam zas jdeš?
MICHAEL: Max je tam vevnitř, musíme jít za ním.
NASEDO: Když se necháš zabít, nepomůžeš mu. Musíme se držet plánu. Dvě minuty.
(Opět Isabel a Tess.)
ISABEL: Já začnu.
TESS: Dvě minuty.
ISABEL: A co když mi to potrvá dýl, než se mu dostanu do hlavy?
TESS: Musíme dodržet plán. Všechno přesně tak,jak řekl Nasedo. Na vteřinu.
ISABEL: Dobře.
(Maxe připoutali a jsou připraveni ho řezat.)
PEARCE: (Ukazuje na skalpel) Tady je bolest. Tady je pomoc. (Ukazuje Maxovi stříkačku se zelenou kapalinou.) Řekni mi co chci vědět a já ti ulevím od bolesti.
MAX: Kdo z nás není člověk?
PEARCE: Rozřízněte ho!
(Teď se události dají do pohybu)
(Tess kývne na Isabel a ta se soustředí na Maxe. Vidíme jejich komunikaci.)
ISABEL: Maxi! Maxi! Maxi! Nemáme čas. Musíš mě poslouchat. Michael a Nasedo ti jdou na pomoc. Rozumíš? Slyšíš mě Maxi? Prosím tě, poslouchej mě!
MAX: Chce abych oživil ty kameny.
ISABEL: Něco mu nakukej. Musí tu být sám. Musí tu zůstat jenom Pearce. Jinak to nepůjde. Něco vymysli!
(Chirurg právě provedl první řez. Max vykřikne.)
MAX: Dost!
PEARCE: Stačí!
MAX: Já Vám to ukážu. Ale jen vám.
PEARCE: Nechte nás! (Ostatní odcházejí.)
(Isabel otevře oči.)
TESS: Povedlo se?
ISABEL: Pearce chce vidět jak ty kameny fungují.
TESS: Ale to já nevím.
ISABEL: Musíš něco rychle udělat!
(Max je odvázaný a Pearce mu podává kameny.)
PEARCE: Tak ukaž!
MAX: Chvilku to trvá. (Přikládá kameny k sobě.)
PEARCE: Zavolám je zpátky.
MAX: Moment.
PEARCE: (chce odejít.) Dal jsem ti šanci.
(Kameny začnou zářit, ale pouze v Pearcově podvědomí. Tess začala. Ten na to hladové hledí.)
(Michael a Nasedo pozorují situaci.)
NASEDO: (Podívá se na hodinky) To nám to klape.
(Rozbije zeď pomocí svých schopností.)
MICHAEL: (Mluví k Maxovi) To je Nasedo. Neboj se! Jak ti je? (Vezme Maxovi kameny a schová je v kapse.)
(Pearce stále kouká na jedno místo.)
MAX: Teď už líp.
NASEDO: Únikovou cestu znáš.
MICHAEL: Co to děláte? Pojďte!
NASEDO: Ještě mám nějakou práci.
MICHAEL: Ne, to mě zas opustíte?
NASEDO: Už nemáte moc času. Běž!
(Michael a Max odchází. Tess přestává Pearcovi předávat iluzorní představy a ten se probouzí.)
NASEDO: (K Pearcovi) Je Vám něco? Byl jste tu nějak dlouho. Radši jsem to omrknul.
PEARCE: Kde je zajatec?
(Ostatní agenti právě našli v márnici mrtvolu muže za něhož se právě Nasedo vydává. Potká je Michael odvádějící Maxe.)
AGENT: Stevensi! Co to děláte?
honem!
NASEDO: (Na Pearce) Stalo se Vám něco?
AGENTI: (Na Pearce) Ustupte! To není Mattison. (Zastřelí Naseda.)
PEARCE: Dělejte! Zavřít vchody. (Rozběhnou se za prchajícími. Ti právě prochází bezpečnostními dveřmi.)
(Právě se objeví šerif. Pearce vystartuje zpoza rohu s pistolí v ruce a šerif ho postřelí. Pomůže Michaelovi s Maxem.
Pearce se pokouší otevřít dveře, které dal zablokovat rukou celou od krve. Acces denied- přístup zamítnut.
Přes skleněnou stěnu s nenávistí v očích sleduje jak mu objekt jeho zájmu mizí v nenávratnu.

To be continued...