================================ .: Roswell: Portál Fanoušků :. - http://www.roswell-serial.cz - ================================ ::FOUR SQUARE:: ::ČTYŘI ČTVERCE:: ================================ Překlad: Vilandra (vilandra@atlas.cz) ================================ Isabel je někde, je noc a na nebi září hvězdy ISABEL: Sem připravená pustit někoho dovnitř. A chci, abys to byl ty. ALEX: Čekal sem, kdy to řekneš, Isabel. Chci pro tebe bejt ten jedinej, protože ty seš ta jediná pro mě. Políbí se a objeví se za nimi Michael. Najednou jsou na poušti, kolem jsou znaky. Michael jí naznačuje, aby k němu šla, pak i Alex. ALEX: Isabel! Isabel! Ve skladišti ALEX: Isabel, probuď se. Něco se děje. ISABEL: OK, OK. Vytáčí číslo Před domem Hardingových, Maria a Michael spí v Jettě. MARIA: Haló? ISABEL: Mario, ste vzhůru? MARIA: Jo, sme vzhůru. ISABEL: Ona odchází. MARIA: To zvládáme. Ve škole LIZ: Já vim, že ses do ní doopravdy nezamiloval. MAX: To je pravda, Liz, musíš tomu věřit. LIZ: Věřim. A teď víme, že je to fakt Nasedo. MAX: Jo, je to Nasedo a snaží se mě dostat Tessiným tělem. LIZ: Správně. Zmanipulovat tě. MAX: Když sem s ní, přestávám se kontrolovat. Zvoní telefon LIZ: Jo, sme na místě. OK. Zvládáme to. Je na parkovišti a jde sem. Sledují Tess až k záchodům. LIZ: Dobře, jdu tam. MAX: Počkej, nechci, abys tam šla sama. LIZ: Maxi, ona si myslí, že sem jenom tvoje holka. Nic netuší. MAX: Je nebezpečná, dej pozor. Na dívčích záchodech LIZ: Tess! Zdálo se mi, že sem tě viděla jít sem. TESS: Hele, Liz, myslela sem, že sme si včera všechno vyjasnily. LIZ: Co přesně? TESS: Myslim to s Maxem. Zkusíme bejt kamarádi, ne? My všichni. LIZ: Přesně tak. Kamarádi. TESS: Potom mi ale vysvětli, proč mě všichni sledujou? CREDITS MARIA: Takže tě nenapadla ani nic takovýho? LIZ: Ne. Chovala se úplně nevinně. Říkám ti, že ta nemá ani ponětí, co o ní víme. MAX: Nemůžeme věřit tomu, co říká. MICHAEL: Dobře, ale možná bysme jí měli věřit. Je ten čtvrtej ufoun, na kterýho čekáme celej život. ISABEL: Myslim, že bysme neměli věřit nikomu, kdo se vydává za normální holku a chce svést Maxe. MAX: Isabel má pravdu. Je to měnič. Nevíme, jaký má schopnosti. My tři, i přesto, co sme...byli sme vychovaný jako lidi. Nasedo je mimozemšťan. Zabíjel. Podle toho, jak sem se s ní cítil soudim, že má nějakou sílu, která vysoko převyšuje tu naší. ISABEL: Jo, cítila sem to taky. Jako by mě to k ní z nějakýho důvodu táhlo. Jako kdybych jí o nás měla říct. LIZ: Isabel, musíš se tomu bránit. MAX: Ty taky, Michaele. MICHAEL: Chcete prostě potlačit to, kdo sme? MAX: Chci, abysme zůstali těma, kdo sme! Ty ne? ALEX: Sem ten poslední, kdo se to dozvěděl. Nebude mě podezírat. Zkusim se k ní dostat blíž. ISABEL: Ne! Drž se od ní dál, Alexi. Ani nevíme, jestli Tess neni Nasedo. MAX: Může se kdykoli změnit v koho chce. LIZ: Můžeme důvěřovat jenom jeden druhýmu, teď víc než jindy. ALEX. Nemůžeme tu jenom sedět a čekat, až někomu z nás něco udělá. ISABEL: Max, Michael a já o ní zjistíme co můžem, dobře? Nedáme jí šanci překvapit nás. Prosim, Alexi, nechci, aby se ti něco stalo. MARIA: Počkat, lidi, co chcete dělat? MAX: Budeme jí dál sledovat. Doufám, že nám odhalí víc, než zjistí, že jí sledujem. Pořád máme kameru u ní doma, vzpomínáte? Kancelář šerifa Valentiho PAN HARDING: Ale kdo? Kdo by mi to dal do domu? VALENTI: Říkáte, že ste ve městě novej? PAN HARDING: Přesně tak. VALENTI: A co předešlí nájemnící? PAN HARDING: Žádní, šerife. VALENTI: Můžu se zeptat, v jakém oboru pracujete, pane Hardingu? PAN HARDING: Vládní konzultant, nuda. Žádné speciální oddělení, žádná národní bezpečnost, jestli k tomuhle míříte. VALENTI: Jste nějak v kontaktu s FBI? PAN HARDING: Cože? Oh, pane na nebi, ne, šerife. Sem jenom chlapík, co se snaží pracovat a usadit se v novém městě. V mém domě jsem byl jenom já, dcera a stěhováci...oh, a pár jejích nových přátel ze školy. VALENTI: Slyšel jsem o nějakých machinacích zdejších stěhovacích služeb. Vyhlížejí si domy na krádeže nebo tak něco. Proberu to se svým zástupcem a slibuju, že se na to podívám. PAN HARDING: Dobře, děkuju, šerife. Díky vám se cítím bezpečněji. V kanceláři školní sekretářky ISABEL: Dobrý den, letos zastupuju výbor Slunečního svitu a rádi bychom dostali... SEKRETÁŘKA: Cože to zastupujete? ISABEL: Výbor Slunečního svitu. Však víte, něco jako uvítací výbor pro nové studenty. Pomáháme jim zapadnout do nového prostředí. SEKRETÁŘKA: Jsem tady osm let a nikdy jsem o žádném Slunečním svitu neslyšela. ISABEL: Já vím. Není to příšerné? Teprve s tím začínáme. Však víte, slunečního sbitu není nikdy dost, nemyslíte? No, takže, zrovna před pár dny se sem přistěhovala nová studentka, Tess Hardingová. Bude náš první projekt. A napadlo mě, že bych o ní od vás mohla dostat nějaké informace. No víte, její rozvrh, něco z předchozí školy...něco osobnějšího, aby se tu cítila víc jako doma. SEKRETÁŘKA: No, asi se budu muset zeptat zástupce ředitele o povolení. ISABEL: Dobře, OK. Isabel rychle hledá Tessinu složku, dokud je sekretářka pryč. V Crashdown LIZ: To je ono. Laborky třetí hodinu, mezi čtvrtou a pátou volno a pak tělák. MAX: Myslim, že to je všechno. LIZ: Žádnej jinej kontakt? Ani se na tebe nepodívala? MAX: Nic. MARIA: Snaží se tě dostat. To je klasika. Ignoruje tě a myslí si, že z toho zešílíš a polezeš za ní. LIZ: Pořád tě to k ní táhne, Maxi? MAX: Ne. LIZ: Hm. MARIA: Což vede jedině k provedení mýho plánu. MAX: Počkej...jakej plán? MARIA: Oh, Operace Nikdy-nenech-Maxe-samotnýho-ani-na-chvíli. Funguje to tak, že ti vždycky někdo bude nablízku, kdyby na tebe zas zkusila woo-doo. MAX: Nepotřebuju hlídání. MARIA: Ne, máš pravdu. Potřebuješ bodyguarda - občas. MICHAEL: Nevařim pro sebe, to víš. LIZ: Maxi, Maria má pravdu. Nevíme, co by udělala, kdyby ste byli o samotě. MAX: Řek sem, že si nemusíte dělat starosti. LIZ: Já vim. Maxi, neříkám to proto, že bych žárlila. Jenom...ona je ufoun, Maxi. MAX: Jako já. LIZ: Jo, ale co když ona je... MAX: Zlej druh? Příšera? Ta, co se jí lidi bojí? LIZ: Nemůžu si pomoct. Víš, nezáleží na tom, nakolik znám tebe, Tess nebo Naseda...ona mě děsí. MAX: Proto jí nenecháme vyhrát. Necháme toho, měli bysme jít do garáže a zkontrolovat, co se děje. VALENTI: Není to protizákonné, pane Evansi? Přeju si, abys s tím přestal...tajit mi to. Protože jak vidíš, vždycky vím víc než si myslíš. Ed Harding našel ve svém domě kameru. Teď vím, že si to tam dal ty a taky vím, že je to speciální výbava FBI, takže moje první otázka zní: jak ses k tomu dostal? Víš, co mi to napovídá? Že Pierce a celá jednotka FBI na chytání ufounů je v Roswellu v plné síle a že na speciálně na tebe dávají pozor. A co dělám já? Chtěl bych, abyste si něco zapamatovali...vy všichni. Že čím víc toho budu vědět, tím víc budete v bezpečí. MICHAEL: Ještě sem o tom nepřemejšlel, Maxwelli. V domě Evansových DIANE: Oh, podívej se. Počkej, podívej se na tuhle. TESS: Oh, to je tak roztomilý. DIANE: Oh, no ne. Oh, Izzy. Ahoj, miláčku. Tvoje nová kamarádka, Tess, se ti zastavila a nějak jsme se zapovídaly. Vyprávěla jsem jí pár příběhů o tobě a Maxovi, když jste byli malí. ISABEL: Jaký příběhy? DIANE: Oh, um...o výletě na Floridu...a jak tenkrát Max přinesl domů hada. Vzpomínáš si na to? Kdo by na to mohl zapomenout? Oh, a nebo jak jste pro nás připravili to klaunský představení! ISABEL: Mami, tys musela odvyprávět celý naše životy. TESS: Isabel, musíš bejt hrozně šťastná, že máš tak úžasnou rodinu. Tolik šťastných vzpomínek. ISABEL: Jo. DIANE: Tak, omlouvám se, že sem se tolik rozpovídala. Doopravdy. Já, uh, já nevím. Začala sem se dívat na ty obrázky a začaly se mi vybavovat ty situace a nemohla sem přestat mluvit. Tak, musim zajet do obchodu. Mějte se dobře, OK? ISABEL: OK. DIANE: A Tess, vítej v Roswellu. TESS: Děkuju vám, paní Evansová. DIANE: Oh, prosím, říkej mi Diane, dobře? Budeš vždycky vítaná. Ahoj, zlatíčko. ISABEL: Ahoj. Tak...neviděla sem tě ve škole. TESS: Já vim, viděla sem tě u sekretářky v kanceláři, ale neměla sem čas... ISABEL: Bože. TESS: Omlouvám se...nechtěla sem tě znervóznit. ISABEL: Ne, to ne, nejsem nervózní. TESS: Chci k tobě jenom bejt úplně upřímná, Isabel. Cítím, že sme si hodně blízké. Však víš, jako bysme obě měli něco zvláštního. A proto chci, abys věděla pravdu. Jenom nechci, abys mě kvůli tomu nenáviděla. ISABEL: Ne, to...bych nemohla. TESS: Cítím něco k Maxovi, Isabel. Něco hodně silnýho. Vim, že Max miluje Liz. To mi říká každej. Ale copak ty si nikdy necítila, že ti někdo něco signalizuje? ISABEL: Signalizuje? TESS: Vždyť víš...chvíle, kdy se s někým spojíš. A nepochybuješ o tom, co se právě děje. Jako by nezáleželo, s kým jsi, nebo koho si myslíš, že miluješ...prostě cítíš, že ty a ta osoba jste si předurčeni, máte být spolu. ISABEL: Ne! Ne, nikdy. TESS: Dobře, tak takhle to já cítím s Maxem. Takový signály od něj dostávám. Jseš si jistá, že si tohle nikdy necítila ohledně někoho? Dávej víc pozor, Isabel. Všude kolem tebe jsou znamení. Isabelin pokoj ISABEL: Doopravdy mě děsila, Maxi. Bylo to jako bych ztratila několik vteřin života a pak to přešlo a já si nebyla jistá, jestli se to fakt stalo nebo ne. Cítil si to s ní taky? MAX: Jo, tak nějak. Bylo to jako by mě mohla přimět k čemukoliv. ISABEL: A co tvoje tělo? Myslim jako jestli si cítil, jako by se něco uvnitř tebe měnilo...jakoby probouzelo k životu? MAX: Něco původního. ISABEL: Instinktivního. MAX: Něco nelidskýho. Michael otevírá okno. MAX: Co se děje? MICHAEL: Já nevim. Zavolali ste mi. ISABEL: Já mu zavolala. Myslela sem, že by nikdo z nás neměl bejt dneska v noci sám. Isabel má zase sen o Michaelovi. Jsou zase na poušti mezi znaky na zemi a líbají se. Ona i Michael se probudily s výkřikem. MAX: Michaele, co je? MICHAEL: Isabel. MAX: Seš v pohodě? Co si viděl? ISABEL: Byl to jenom sen. MICHAEL: Byl to jenom sen. V prvním patře domu Evansových. Michael, Isabel a Max si prohlížejí Maxovy kresby znaků z jeskyně. MICHAEL: Tohle je on. ISABEL: Určitě. MAX: Jste si oba jistý, že jste měli stejnej sen - skály, obrazce na zemi, a to všechno? MICHAEL: Jo. MAX: Přemýšlejte. Bylo tam něco dalšího, něco zvláštního? Myslim jako...co ste tak mohli dělat uprostřed pouště? ISABEL & MICHAEL: Nic! ISABEL: Nic důležitýho. I když...když tady včera byla Tess, když mi říkala, abych sledovala znamení, udělala z kostek cukru tenhle symbol. MAX: Takže to něco znamená. Kdybysme to tak uměli přečíst! ISABEL: Řekni mu to, Michaele. MAX: Co mi má říct? MICHAEL: Myslel sem, že už sem na to přišel, ale... MAX: Ale co? MICHAEL: Splet sem se. ISABEL: A co když ne? Michael použil ten znak ve tvaru V k navádění těch znaků. MAX: Jak si přišel na to přišel? MICHAEL: Prostě sem to věděl. Ale nefungovalo to. MAX: Ale co nefungovalo? ISABEL: Tu noc, co ses opil, sem šla s Michaelem do knihovny. Tam mířil ten symbol. Napadlo nás, že jestli pro nás ten znak v jeskyni nechal Nasedo, mohli bysme mu ho poslat zpátky. MAX: Proč si mi o tom neřekl, Michaele? MICHAEL: Myslíš jako proč sem nepožádal o svolení? MAX: Došlo ti, co si udělal? Proto je tady Nasedo. Proto předstírá, že je Tess. Přivedl si ho k nám. MICHAEL: Jo, myslim, že to byl záměr. MAX: Náš záměr je mít všechno pod kontrolou. Nikomu o nás neříkat. Celou tu dobu, co si hledal si to věděl a musel si vědět, k čemu to povede. MICHAEL: K čemu to povede? K odpovědi na každou otázku, kterou sme kdy měli? Třeba je tu Nasedo aby dal všechno dopořádku. Oh, já zapomněl, co by mohlo bejt lepší než tvuj pohodlnej život v Roswellu v Novým Mexiku! Proč se tak bojíš bejt ufoun? MAX: Proč se tak bojíš bejt člověk? ISABEL: Tak to už vám stačí, oběma. Přestanete někdy abyste se zeptali, jak se cítim já? Bože! Ne, ste moc zaneprázdněný věčným přením o to, kdo má pravdu a nedochází vám, že já se cítim stejně. Oh, bože! Ať už tady Tess chtěla dělat cokoli, s tim cukrem a tak...myslim, že kvůli ní sem měla ten sen. MAX: Zkusme bejt připravený. Ty sny by mohly přijít znova. Ve škole, laboratoř LIZ: Tady to je, Beran. MAX: Michael to dělal celej život, však víš co myslim. Vždycky si myslel, že ví všechno líp než my. Ale jenom nás pokaždý dostal do problémů. LIZ: Rodina může bejt děsná. MAX: Nikdy sem ani jistě nevěděl, jestli sme to, co si myslíme. Už dlouho víme skoro jistě, že sme ufouni, ale co když nám Nasedo teď řekne něco jinýho? Myslíš, že o tom Michael někdy přemýšlel? LIZ: Jste tím, kým jste si vybrali být. Asi jako...jako když jste s někým, koho jste si vybrali. MAX: Doopravdy bych tomu chtěl věřit. LIZ: Mrkni se na to...Beran, to je první znamení zvěrokruhu, klíčový astronomický prvek k určování různých tradicí. Jaro, různé pohanské slavnosti a dokonce indiánské rituály k plodnosti. Ale není to tolik podobný tomu tvaru V, kterej si popisoval. MAX: Zkus teď vytvořit nějakej návrh na dnešní rande. LIZ: Oh. Jaký to bylo...no...políbit jí? MAX: Byl sem rozčilenej. Viděl sem se přitom tak, jak nechci vypadat. Jako kdybych byl najednou někdo úplně jinej. LIZ: Mimozemšťan. MAX: Asi. LIZ: Oh, wow, to je Venuše. Když je na pravé polovině oblohy, tvoří V. Do téhle polohy se přesouvá po úplňku. MAX: Někdy v tý době se objevila Tess. LIZ: Oh můj bože, co dělá s Kylem? MAX: Cokoli to je, nebude to nic dobrýho. Ve škole MICHAEL: Hej. MARIA: Taky tě zdravim. MICHAEL: Přemejšlel sem. MARIA: Oh, skvěle. To bych se měla připravit, že mi zas budou odtahovat auto, co? MICHAEL: Cože? Mluvim o nás. MARIA: Nás? MICHAEL: Jo, o našem vztahu. MARIA: Počkej, nikdy dřív sem tě neslyšela použít tohle slovo. MICHAEL: Můžem mluvit vážně? MARIA: Hej, seš OK? MICHAEL: Já jenom...moc sem toho v noci nenaspal. MARIA: Protože si přemejšlel o našem vztahu? MICHAEL: Jo. Ve školníkově kumbálu ALEX: Hej, co tak najednou? ISABEL: Alexi, přemejšlela sem. ALEX: Oh, to nezní dobře. ISABEL: Vzpomínáš, jak sem ti řekla, že na to chci jít pomalu? ALEX: Myslim, že sem něco takovýho zaslech. ISABEL: Možná je už čas rozpustit led. ALEX: C...Cože? ISABEL: Sem připravená. Na vztah, a chci, aby to bylo s tebou...ne s nikym jiným, koho znám. ALEX: Takže...je někdo další nebo co? ISABEL: Ne! Ne, vůbec ne! Jenom ty. ALEX: Oh, dobře...ty víš... Na chodbě MICHAEL: Myslim, že bysme měli vídat jenom jeden druhýho. MARIA: Počkej. Jakože bysme se měli vzdát těch ostatních vztahů? MICHAEL: Co tim myslíš? MARIA: Nic. Jenom že my se přece už teď vídáme jenom spolu, ne? MICHAEL: Jo. Jasně. MARIA: Jasně. MICHAEL: Takže? MARIA: Takže nemáš žádnou bokovku? MICHAEL: Ne! MARIA: OK. MICHAEL: Ne. Takže. Když už sme to domluvili, mělo by to bejt oficiální. MARIA: Oficiálně. Jako chodit spolu napevno? MICHAEL: Napevno. MARIA: OK. MICHAEL: Jenom nechci, aby se mezi nás někdo někdy dostal. MARIA: OK. Měl bys mít tyhle bezesný noci častějc. MICHAEL: Nebudem už o včerejší noci mluvit, jo? Ve školníkově kumbálu ALEX: Tohle je jako...tyjo, to je síla. Myslim jako....že sme na to šli dobře. Však víš. Romantika a tak. Um, co takhle dneska večer? ISABEL: A co takhle hned teď? ALEX: Dobře. Políbí se. Na chodbě se políbí i Michael s Mariou, překáží ostatním, kteří procházejí kolem MARIA: Michaele. MICHAEL: Pojď sem. MARIA: OK. Otevřou dveře od školníkova kumbálu, Isabel s Alexem od sebe odskočí ISABEL: Já a Alex spolu teď chodíme. MICHAEL: Já a Maria spolu teď chodíme...napevno. ISABEL: Skvělý. MICHAEL: Skvělý. MARIA: Něco musí bejt ve vodě. Doma u Evansových ISABEL: Dík, žes mě doprovodil domu. Promiň, že sem to nedojedla. ALEX: Oh, to je v pohodě. Můžu mít Galaxy Melt kdykoli. Znám kuchaře, vzpomínáš? A vůbec, od toho přece kluci sou. ISABEL: Sem jenom hrozně unavená. ALEX: Říkala si, že si v noci moc nespala...možná seš jediná, kdo má hlad. ISABEL: Oh, teď bych nejedla ani kdybys mi za to zaplatil. Já jenom...potřebuju si jenom lehnout. Však víš, na chvíli si oddechnout. ALEX: Seš nádherná, víš to? Sladký sny. Isabel se znovu zdá o Michaelovi, zase se líbají. Vidí taky dítě. V Michaelově bytě. Snaží se dát na mapě najít čtyřčtvercový symbol. MICHAEL: Kde sakra seš? Tess se objeví za jeho oknem a nakreslí na sklo čtyřčtvercový symbol. MICHAEL: Co to znamená? Kde to je? TESS: Dávno to víš. Byl si tam už dřív. Michael má blesk, jak jako dítě běžel kolem cedule Pohlmanův ranč. V Crashdown MARIA: No tak, no tak, no tak! Co dalšího? LIZ: Um...má průměr 3.0 z jedný školy, 3.2 z...a...cože, má 3.4! MARIA: OK, to by stačilo ohledně inteligence...sou tam nějaký další zajímavosti? Jako třeba něco o psychice? LIZ: Můj bože, tady to je: doopravdy je zlej ufoun, známej jako Nasedo. MAX: V tý složce nic nenajdete. Tess Hardingová je obyčejná teenagerka. Nasedo se dobře kryje. Kyle vchází do Crashdown. LIZ: Oh, přišel. Hele, musim si s nim promluvit o Tess. MAX: Nebude tě poslouchat. LIZ: Bude. Kdysi mi věřil. MARIA: Poslouchala si ho, když tě varoval ohledně Maxe? LIZ: Nemůžu ho nechat zaplést se do toho aniž bych ho z toho zkusila vytáhnout. Uh, dík, žes přišel. Můžem si promluvit? KYLE: O čem? LIZ: No, viděla sem tě s tou novou holkou, Tess. KYLE: Tos nečekala, co? Že bych si našel blondýnu. Promiň. LIZ: Ne, tak sem to nemyslela, ona je...je milá. O čem ste spolu mluvili? KYLE: Proč se o to tolik zajímáš? LIZ: Dobře, prostě sem o ní něco slyšela. KYLE: Fakt, a co? LIZ: Jenom...no, víš...jak si pohrává s klukama. Nejdřív je navnadí a pak je nechá. KYLE: To byste si mohly rozumět, ne? LIZ: Hele, prostě buď opatrnej, jo? Kdybych byla tebou, přestala bych se s ní vídat úplně. KYLE: Žárlíš? LIZ: Ne. KYLE: OK, takže je to jenom každej-si-zaslouží-bejt-šťastnej-jenom-ne-Kyle? LIZ: Ne. Ne, Kyle. Tak to neni. Prosim, věř mi, jo? Vim, že to zní divně, ale slibuju ti, že je to pro tvoje dobro. KYLE: Takže ti bude vadit, když budu nějakej čas trávit s Tess? A co kdybysme třeba dneska večer měli rande nad učením? LIZ: Kyle, je něco, co se o ní nikdy nedozvíš. KYLE: Jo, ale doufám, že se s ní dostanu daleko. LIZ: Jenom s ní nebuď sám, jo? Mohla by tě využívat. KYLE: Přesně to sem měl na mysli, ale jestliže máš pravdu, tak co říkáš na knihovnu? Hm? Myslíš, že tam budu v bezpečí? LIZ: Knihovna? V knihovně LIZ: Doopravdy si myslíš, že Kyla využívá jako návnadu? Myslim jako že nás sem chce dostat? MAX: Dává to smysl. Hele, jestli je to léčka, chci, abys vzala Kyla a odvedla ho odtud. LIZ: Ale Maxi, proto sem tady. Jestli se Tess nějak pokusí dostat do tvojí hlavy, budu tady, abych tě z toho dostala. MAX: To jsou oni. LIZ: Ale proč Kyle? MAX: Potřebujou se ujistit, že sme tady. LIZ: Proč za tebou Nasedo prostě nepřijde? MAX: A proč nepřijde šerif a nezatkne mě? Nebo FBI? Nikdo si není jistý, kdo jsme. Ani Nasedo. Riskovat odhalení je nebezpečný. LIZ: OK, ty běž vlevo, já jdu vpravo. MAX: Počkej, Liz. LIZ: Ty seš ten, koho chce, vzpomínáš? KYLE: Takže...starověký jazyky...co to má společnýho s našim úkolem na anglinu? TESS: Vůbec nic. KYLE: Doufal sem, že to řekneš. TESS: Potřebuju to na děják. KYLE: No, a co bys řekla na to, kdybysme začali mluvit tim nejstarobylejším jazykem, co lidstvo zná? TESS: Na to taky dojde. Chtěl si mi pomoct, ne? Už to skoro mám. KYLE: Takže, o jakej jazyk jde? TESS: Je to ztracenej jazyk. KYLE: Takže nikomu nebude vadit, když nic nenajdem. TESS: Je čas jít. KYLE: Ale přece sme právě přišli. LIZ: Co se děje, Maxi? MAX: To kvůli nám. Chce, abych to viděl. Proto nás sem přivedla. V Maxově ložnici MICHAEL: Pohlmanův ranč. MAX: Co? MICHAEL: Ten čtyřčtvercovej symbol na mapě. Je to tam. MAX: Nikdy sem o tom neslyšel. MICHAEL: Protože to vláda v 47. utajila. Ze tří důvodů. MAX: Je to blízko místa havárie? MICHAEL: To je místo havárie, Maxwelli. Ale už to neni ani na mapách. Smazali všechny stopy. Ale já to můžu najít. Ta kresba z jeskyně nás k tomu dovede. MAX: A na to všechno si přišel sám. MICHAEL: Jo. MAX: Michaeli, jestli ti Nasedo něco vsugeroval, nemůžeš tomu věřit. MICHAEL: Hej, vzpomínáš, že sem měl vidění? Nejseš jedinej, kdo je má. Tak, co se stalo v knihovně? MAX: Nic. MICHAEL: Takže tam vzala Kyla jen tak bezdůvodně? MAX: Řek sem, že se tam nic nestalo. Ráno to proberem s Isabel. Možná bys tu radši měl bejt zas přes noc. Isabel má další sen - tentokrát jsou s Michaelem šťastný rodiče. Probouzí se. ISABEL: Viděl si to taky, že jo? MICHAEL: Ty sny. ISABEL: Formace skal...a ten znak. MICHAEL: A my dva. ISABEL: To dítě. Myslim, že to je všechno pravda, Michaele. Myslim, že čekám naše dítě. Ale jak se to mohlo stát? MICHAEL: Něco takhle divnýho se muselo stát. Ať si Max myslí co chce, ale my nejsme lidi, Isabel. ISABEL: Oh můj bože, Michaele, co budeme dělat? Maxův pokoj, Maxovi se zdá o Tess a vidí znaky. TESS: Je čas. Už tomu rozumíš, že jo? MAX: Řekni mi, co cítim. TESS: Ukážu ti všechno a pak si vzpomeneš. Jedou pouští MAX: To je ono. To Michael viděl ve svojí halucinaci. TESS: Všichni sme to už viděli. My všichni sme tam už byli. MAX: Co myslíš tím ´my´? TESS: Drž se mě, Maxi. Vzpomeneš si. MAX: Vzpomínám si, že seš vrah...už od roku 1959. TESS: Cože? MAX: William Atherton. Napsal knížku o mimozemšťanech. Bylo to o tobě, že jo? Byl tvůj přítel, ale zradil tě a chtěl tě prozradit, tak si ho zabila, je to tak? TESS: O čem to mluvíš? MAX: A další byla manželka Everetta Hubblea. Nevinná žena, která zemřela jenom proto, že se ti připletla do cesty. TESS: Nikdy sem nikoho nezabila. MAX: A jak to teda bylo s těmi otisky ruky, o kterých mluvil Valenti? A kolik obětí bude po dnešní noci? Alex? Maria? Liz?! TESS: Nikomu nic neudělám, Maxi. MAX: Jasně, jenom dokud nedostaneš, co chceš. TESS: Není to jenom o tom, co chci. jde o to, co se má stát. Je to všechno tady, Maxi. Náš osud. MAX: Ne! Já nejsem jako ty. Žiju v tomhle světě. To je všechno, co vim! A nikdy se nestanu součásti žádnýho tvýho ďábelskýho plánu! TESS: Myslíš, že sem taková? MAX: Tak mi ukaž, kdo doopravdy seš. Neskrývej se za tuhle tvář. TESS: Neskrývám se, Maxi. MAX: Řek sem, abys mi to ukázala! Ukaž mi, kdo doopravdy seš...jakej sem doopravdy já. TESS: Bože, Maxi, taková nejsem. Taková nejsem. Přemýšlej, Maxi. Viděl si mojí tvář už předtím. Víš, kdo jsem. Max má vidění, jak leze z kukly. Isabel a Michael už jsou venku. Byla tam i čtvrtá kukla a v ní blonďatá kudrnatá holčička. Nechali jí tam. TESS: Ty přece víš, kdo jsem. Rozumíš svému osudu. MICHAEL: Hej, co si mu to sakra udělala? Nám všem? MAX: Michaele, přestaň. Ona není Nasedo. ISABEL: Ale kdo teda je, Maxi? MAX: Je jedna z nás. Vidíme záběr seshora na naše čtyři mimozemšťany stojící tak, že tvoří čtverec.