================================
.: Roswell: Portál Fanoušků :.
- http://www.roswell-serial.cz -
================================
::BALANCE::
::ROVNOVÁHA::
================================
Překlad: Vilandra (vilandra@atlas.cz)
================================

Liz a Maria pracují v Crashdown, Liz má dobrou náladu narozdíl od Marii

HLAS: Jsou dny, kdy se všechno zdá špatné, kdy vás i ty největší maličkosti dokážou naštvat. A taky jsou dny jako dnešek, kdy kolem vás celý svět zpívá od minuty, kdy jste ráno otevřeli oči až do chvíle, kdy je v noci zavřete. Jsou to dny, kdy vás baví i mytí stroje na mléčné koktejly.
MARIA: Bože, dnešní den je příšernej. Na dvojce si stěžujou, že jejich slanina neni dost křupavá. Ještě někdo je nespokojenej?

Max s Michaelem přichází do Crashdown

MARIA: Hele, nejsou to Okouzlující princ a Quasimodo?

Max s Michaelem si sedají tam jako obvykle

MICHAEL: Hele, musíme jíst tady?
MAX: Sem, uh, mám prostě chuť na kousek borůvkovýho koláče Muži v černém. Nepřipomíná ti to něco?
MICHAEL: V porovnání s atomovou zimou ne.
MARIA: Co děláš?
LIZ: Max má rád višňovou kolu. Co má rád Michael?
MARIA: Višňovou kolu s arzenem?
MICHAEL: Můžeme jít pryč, prosim? Dobře? Koupim ti celou buchtu v pekárně.
MAX: Co máš za problém, Michaele? Myslel sem, že rád uvidíš Mariu.
MICHAEL: Tak nějak sme se rozešli.
MAX: Cože? Proč si mi to neřekl?
MICHAEL: Hele, já...nejsem si jistej, jestli sme se rozešli nebo ne. Je to nejasný.
LIZ: Višňová kola. Na účet podniku.
MARIA: Ta tvoje je za dolar pětadvacet.
MICHAEL: Myslim, že už to neni tak nejasný, co?

Michael vstane k odchodu a přitom rozlije svojí sklenici koly. Taky tím shodí svojí a Maxovu knížky. Michael zvedne Maxův zápisník a vyndá z něj list papíru, na kterém jsou znaky nakreslené Říčním psem

MICHAEL: Co to je?
MAX: Schovej to.
MICHAEL: Já to znám. To je z...
MAX: Ne tady, Michaele.
MICHAEL: Co přede mnou skrejváš, Maxi?

			CREDITS

Maria píchá do postavičky mimozemšťana

ALEX: Někdo, koho znám?
MARIA: Alexi, kdes byl? Hledali sme tě posledních pár dnů.
ALEX: Oh, cítil sem se trochu zmatenej z...těch věcí, chápeš? Tak sem si vzal trochu volno. Malá osobní pauza, hledání.
MARIA: Tak, a jak ses s tim vyrovnal?
ALEX: No, mám dvě teorie. Jedna je, že...že tobě a Liz vymyla mozek drogová sekta.
MARIA: Jo?
ALEX: A ta druhá je, že sem v abnormálně hrozný a dlouhý noční můře.
MARIA: Jo, ty první dny pro mě byly taky dost hrozný. Ale věř mi, oni ti neublíží, myslim jako fyzicky.
ALEX: A co tě přimělo tomu věřit?
MARIA: Myslim, že to, jak Liz postřelili a Max nějak nechal zmizet kulku a zacelil jí ránu, i když jím moh nechat normálně umřít. To změnilo muj pohled na celou věc.
ALEX: No, myslim, že bych si měl promluvit s někym z nich osobně.
MARIA: Jo.
ALEX: Třeba s Isabel.
MARIA: Isabel. Dám ti radu, jo? Nijak se s nima nevaž. Koukni se na mě a na Michaela. Dejme tomu, že na začátku byla velká vášeň, ale na konci sou pěkně bezcitný.

V Maxově pokoji, Michael a Isabel ho vyslýchají kvůli symbolům v zápisníku

MAX: Nakreslil sem to ze vzpomínky. Bylo to nakreslené na stěně té jeskyně, kam nás vzal Říční pes. Ani nevím, jestli to něco znamená.
ISABEL: Samozřejmě že to něco znamená. Proč by nám to jinak všem připadalo povědomé? Stejně jako ten přívěšek, Maxi. Jako by to byl náš jazyk nebo tak něco. Je to povědomé, ale nevim, jak to přečíst.
MICHAEL: Já chci vědět, jak dlouho si nám to chtěl tajit, Maxi?
MAX: Stalo se toho tolik, Michaele. Topolská kolem nás slídila a já nemohl riskovat, že...myslel sem, že bych měl počkat, to je všechno.
MICHAEL: Ne, ne, ne. Pokračuj a dokonči to. Co si nemoh riskovat? Že bych udělal nějakou blbost?
MAX: To sem neřekl.
MICHAEL: Jo, tos ani nemusel.
ISABEL: Sem si jistá, že měl svoje důvody, Michaele.
MICHAEL: Jo, třeba že mi s tim nemoh důvěřovat. Ale Liz jo.
MAX: Byla tam. Nemohl sem prostě...proč se vůbec obhajuju? Přesně proto sem ti to neřekl. Protože by si trval na nějakým nemožným závěru a udělal bys něco šílenýho bez toho, aby ses s náma poradil. A to by nebylo zrovna moudrým když kolem krouží FBI.
ISABEL: Měl si nám to říct, Maxi.
PANÍ EVANSOVÁ: Maxi, miláčku? Liz je tady.
MAX: My jenom...jdeme ven.
MICHAEL: Jdete ven?
ISABEL: Cože? Jako na rande?
MAX: Ne, ne tak úplně. Jenom máme oba rádi čínský jídlo. Nic vážnýho.
ISABEL: Tak proč si teda převlíkáš košili?
MAX: Jdu pozdě. Dáme dohromady otázky, na který potřebujem odpovědi a pak společně půjdem za Říčním psem, dobře? Prosím, Michaele. Nech to teď být.
MICHAEL: Fajn. Počkám.
PANÍ EVANSOVÁ: Maxi!
MAX: Promluvíme si, až se vrátím.
MICHAEL: Zajímá tě někdy, co všechno říká Liz a nám ne?
ISABEL: Oh, prosím tě. Ty to děláš taky. Copak si nikdy Marie nic neřek?
MICHAEL: Sem aspoň tak slušnej, že se na nikoho nevážu. Moh bych od kohokoliv odejít, kdybych musel.
ISABEL: Co tím myslíš?
MICHAEL: Že nenechám Maxe, aby mi svýma chybama překazil pátrání po tom, co potřebuju vědět.
ISABEL: Oh, Michaele, vždyť si něco slíbil.
MICHAEL: Slibuju, že budu tak spolehlivej jako Max.

Michael odchází oknem

Michael přijíždí do indiánské rezervace Mescalero

MICHAEL: Hledám někoho, kdo se menuje Říční pes. Říční pes.
EDDIE: Není hluchá. Jenom vám neodpovídá. Jmenuju se Eddie. Kdo jste?
MICHAEL: Hele, Eddie, sem někdo, kdo hledá Říčního psa.
EDDIE: On má moc práce...ve stanu. Je to posvátný rituál. Nemůžete tam jít, když vás nikdo nepozve.
MICHAEL: Tak mě pozvěte.
EDDIE: Je to pocení. Spirituální očištění. Je to hodně silné.
MICHAEL: Jestli tam je, tak tam chci jít.

V Crashdown, Alex a Isabel sedí u stolu a probírají lidi a mimozemšťany

ALEX: To mi nesedí. Lidský tělo je přece ten nejsložitější a nejspletitější mechanismus ve vesmíru. I když je vaše rasa určitě hrozně chytrá, jak můžete žít takhle normálně?
ISABEL: Fajn. Takže prostě říkáš, že nejsem mimozemšťan. Fajn.
ALEX: Dobře, tak řekněme, že je to možný, jo? Proč by na zemi...promiň tu frázi. Proč by vás poslali zrovna sem? Myslim jako jakej to mělo mít cíl?
ISABEL: Zničit svět, hlavně jednoho protivnýho puberťáka.
ALEX: Promiň.
ISABEL: Já nevim. Když sme vylezli z těch kukel, vypadali sme prostě jako normální děti. Nikdy sme nebyli nic jinýho než teď vidíš. Žádná zelená kůže, žádný anténky. Máme emoce, cítíme bolest a nejspíš máme víc otázek než ty, co se týče našeho původu. Jako kdyby ses někomu snažil odhalit sám sebe a on by tomu nikdy nerozuměl.
ALEX: Jo.
ISABEL: No, tak takový to je, bejt v našich tělech. Sme stejně lidský jako ty, Alexi...až na to, že můžeme měnit molekulární strukturu věcí.
ALEX: Co?

Isabel vezme láhev kečupu a změní ho na hořčici, Alex je překvapený

Michael a Eddie vchází do stanu

MICHAEL: Je to Říční pes?
EDDIE: Neměj starosti. Ví, že tady jsi. Teď nemluv. Jenom následuj zpěv.

Eddie a Michael se připojí k rituálu, pijou vodu z misky, která koluje v kruhu ke každému ve stanu. Říční pes něco hodí do ohně, který zaprská. Po chvíli Michael s Eddiem jdou ven ze stanu

EDDIE: Říkal jsem ti, že je to silné.
MICHAEL: Co to sakra bylo?

Zpátky v Crashdown, Alex s Isabel pokračují v rozhovoru

ISABEL: Ještě nikdy sme nebyli tak blízko ke spojení s naším...
ALEX: Domovem...jo.
ISABEL: Jo. Hele, celá ta věc s koukáním je mi dost nepříjemná.
ALEX: Jaký koukání?
ISABEL: Celej večer si ze mě nespustil oči. Jako bys čekal, až se v něco proměnim.
ALEX: Oh, já...omlouvám se. Už se na tebe nekouknu. Já...budu se dívat na tohle.

Dívá se na papír s mimozemskými symboly

ISABEL: Myslim, že na jeden večer si toho už viděl dost.

Liz a Max jsou na rande, hrajou kulečník. Liz hraje dobře

MAX: Moc hezký.
LIZ: Je to správně připravený?
MAX: Takhle?
LIZ: Jo. Oh! Haha! Máš křídu na tváři.

Liz s Maxem dojídají večeři a Liz otevírá sušenku s věštbou

LIZ: Tohle mám nejradši. Je tu napsáno ´tohle je nejlepší noc tvého života´.
MAX: Fakt to tam je napsaný?
LIZ: No, zní to líp než ´zlomová hodina je vždycky dvakrát do dne´.
MAX: Máš pravdu. To tvoje se mi líbí víc.
LIZ: Tak jo, ukaž mi svojí.
MAX: ´Požádej dívku o tanec´.
LIZ: Doopravdy je to tam?
MAX: To záleží na tvojí odpovědi.
LIZ: Ano.
MAX: Pak je to tam fakt napsaný.
LIZ: OK.

Začínají tančit

LIZ: Naši budou celej víkend pryč. Budou kempovat a koukat na hvězdy. Prý je na ranní obloze vidět Venuše.
MAX: A já myslel, že je přímo přede mnou.

Políbí se, ale přeruší je Maria

MARIA: Maxi. Liz. Musíte jít do Crashdown. Michael.

Max, Liz a Maria přichází do Crashdown, Michael leží na zemi v Isabelině klíně, Isabel mu otírá čelo

ISABEL: Něco s ním je, Maxi. Je mu fakt špatně.

Zdá se, že se Michael trochu vzpamatoval

ISABEL: Tady, napij se trochu vody. Pomáhá to.
MICHAEL: Je mi líp.
MARIA: Možná by měl něco sníst, ne? 
ALEX: Mě vždycky pomáhala echinacea.
MICHAEL: Řek sem, že je mi líp, jasný? Cítim se úplně normálně.
ISABEL: Ještě před minutou si hořel, Michaele.
MICHAEL: Hele, cokoli to bylo, teď je to pryč, jasný? Jenom chci jít domu.
MAX: Hodim tě tam.
MICHAEL: Nechci ti kazit rande.
ISABEL: Odcházíme. Alexi, potřebuješ odvoz?
ALEX: Jediný, co teďkon potřebuju, sou sedativa.
Všichni se zvednou k odchodu, jen Max a Liz se na sebe chvíli dívají

ISABEL: Maxi?

Max odchází

LIZ: Tak, myslim, že si půjdu lehnout. Díky za...že zamkneš.
MARIA: Ne tak rychle. Víš, o co si tahle situace říká?

Liz a Maria probírají Maxe a Michaela a jí přitom zmrzku

LIZ: Nic se ani nestalo. Nechtěli sme nic přerušovat.
MARIA: Nic se nestalo?
LIZ: Mm-mm. Dobře, tak jo. Další noc sme, um...líbali sme se.
MARIA: A?
LIZ: Nemyslim si, že bysme o tom měli mluvit.
MARIA: Blázníš? Musíme o tom mluvit. Sme jediný dva lidi na světě, který o tom můžou mluvit.
LIZ: Víme o čem.
MARIA: Nekomplikuj to, jo? Kdo chce mluvit první? Fajn, já začnu. Já začnu. Bylo to...výbušný.
LIZ: Jo. Uh, to je doopravdy dobrý slovo.
MARIA: Jo?
LIZ: Jo.
MARIA: Bylo to jako by buňky mýho těla byly i jeho buňkama a bylo mi horko.
LIZ: A hrozně se mi točila hlava. Tobě taky?
MARIA: Motá se mi i teď, když na to pomyslim.
LIZ: OK, a všechen ten čas, co sem trávila s Kylem...nikdy sem neměla takový pocity jako když sem teď s Maxem. Co ty?
MARIA: Doug Sohn v osmý třídě?
LIZ: Jo.
MARIA: Amatér. Michael je opravdovej.
LIZ: Dobře, takže teď je tu jedna velká otázka. Myslíš, že se takhle cítíme proto, že jsou...
MARIA: Že nejsou tak úplně lidi.
LIZ: Přesně.
MARIA: Co když už teď nebudem moct mít někoho jinýho?
LIZ: Jo.
MARIA: Nechme to tak, že Michael zruinoval zbytek mýho života a nechce z něj žádnou část.
LIZ: Mario, on si to rozmyslí.
MARIA: To si nemyslim. A stejně, došla sem k závěru, že se to nikdy nestane. Jako že lidsko-ufounský vztahy sou předurčený ke katastrofě. Nemysli si, že i když seš teď s Maxem šťastná, že na konci nebudeš trpět. Koukni na mě. Sem jak z teflonu, zlato. Michael se začal chovat jako naprostý hovado...tak sem z toho prostě vycouvala. Ale ty a Max, ah. Vy dva máte to všechno...takový to podívej-se-mi-do-očí, ste spřízněný duše.
LIZ: Um, jo, ale celá tahle věc...kdo ví, jak to dopadne. Prostě musíme bejt připravený na cokoli, co by nám mohlo přijít do cesty.

Alex a Isabel vchází do UFO centra

ISABEL: Tohle místo mi nahání husí kůži.
ALEX: Jo, teď už tomu rozumim. Je tam něco, co ti fakt musim ukázat. Víš, jak si mi včera večer ukazovala tu kresbu?
ISABEL: Nemluv o tom tak nahlas.
ALEX: No, připomnělo mi to něco, co sem už někde viděl, tak sem šel sem. Rozhlížel sem se kolem a tohle sem uviděl. To je to místo. Jmenuje se to Machu Picchu, je to v Peru a je tam spousta těchhle...kreseb, jako ta vaše.
ISABEL: Jo, bezva, příště mi řekneš, že sem ufouni přišli stovky let dávno a podělili se o svoje tajemství s jeskynníma lidma, ne? Zapomeň na to, Alexi. Nemyslíš, že už tohle dávno víme? Je to jen další záhada jako ty tajemný kruhy v kukuřici a zbytek těch lží, co lidi navykládaj, aby se zviditelnili. Nech to bejt, jo?
ALEX (hodně nahlas): No jo, ale co kdyby vám to nějak mohlo pomoct najít vaší planetu?

Všichni ostatní návštěvníci ztichnou a otočí se na Alexe. Milton k němu přistoupí

MILTON (k Alexovi): Co si to řekl?
MILTON (k Isabel): Evansova sestra, správně?
ISABEL: Jo.
MILTON: Asi nemáme stejný smysl pro humor, mladý muži. My ufologové o takových věcech nevtipkujeme.
ALEX: Ano, pane. Samozřejmě že ne. Omlouvám se.

Milton se na Alexe zkoumavě dívá a pak odchází

ALEX: Omlouvám se, já...
ISABEL: Chápeš vůbec, jakou chybu bys udělal, kdyby tu byl někdo, kdo by se v tom začal šťourat?
ALEX: Omlouvám se. Ujelo mi to. Už se to nestane.
ISABEL: Proboha, Alexi.
ALEX: Omlouvám se.

V jiné části UFO centra se taky něco děje

MILTON: Dobře, pusťte nás, prosím. Máme prohlídku.
MICHAEL: Maxi. Přiveďte Maxe Evanse.
MAX: Jsem tady. Jsem tady.

Michael otvírá oči, jsou bílé

MAX: Nech je zavřené.
NÁVŠTĚVNÍK: Zavolejte někdo ambulanci!
MAX: Ne, ne. Postarám se o něj. Postarám se o něj.
MILTON: To je tvůj kamarád. Ten, co se sem vloupal. Co se děje, Evansi?
MAX: Migréna. Mívá fakt hrozné migrény.
ISABEL: Oh, bože. Oh můj bože, Maxi.
MAX: Pomozte mi ho odtud dostat, rychle.
ISABEL: Michaele.
ALEX: Tady, pomůžu ti.
ISABEL: Ne. Nech nás samotný.

Crashdown, Maria s Liz doplňují lahve s kořením

LIZ: OK, až budeš hotová s cukrem, mrknem se, jestli už sou hotový i sůl a pepř.
MARIA: Celá tu věc s manažerstvím ti pěkně vlezla do hlavy.

Max rozrušeně přichází

MAX: Liz.
LIZ: Maxi, um, co tady děláš?
MAX: Přišli sme zadem. Potřebujem vaší pomoc.
LIZ: Mario.
MARIA: Michael. Je v pořádku?
ISABEL: Připadá ti, že je v pořádku?
MARIA: Co je s ním?
ISABEL: Jak to mám vědět? Nic takovýho se nám nikdy nestalo.
MAX: Potřebujeme ho dostat na nějaký bezpečný místo. Liz, může bejt tady?
LIZ: Jo, ale radši ho vezmem nahoru, tam je to bezpečnější.
MAX: Musim se o něj postarat.
LIZ: Jo, já půjdu první.

Isabel měří Michaelovi teplotu

ISABEL: Vystoupala až k 112 stupňům (pozn. př.: 112 stupňů Farenheita, v Celsiech je to přibližně 44,5)
MARIA: Budeme potřebovat nějakej led a ručníky. Musíme ho zchladit.
LIZ: Um, led je v kuchyni a ručníky v koupelně.
MAX: Jsi v pořádku?
LIZ: Stalo se to už někdy? Myslim jako vám?
MAX: Nikdy.

Michael začne něco křičet

ISABEL: Co to říká?
MAX: Já nevím...já nevím. Je to nějakej chvalozpěv. Michaele, slyšíš mě? Co říkáš? Co se nám snažíš říct? Michaele, to sem já, Max. Prosím, nech mě ti pomoct.

Michael otevře a oči a upřeně kouká na Maxe, oči má pořád bílé

MICHAEL: Říční pes.

Liz a Max přijíždí do rezervace, aby našli Říčního psa

EDDIE: Už tady nejste vítaní.
MAX: Chceme jenom zjistit, co se stalo.
EDDIE: Někomu jste řekli, co jste tu našli! Říční pes je opravdu rozčilený.
LIZ: Je to moc důležité, musíme s ním mluvit o tom, co se stalo Michaelovi. 
EDDIE: Prověřil ho. Váš přítel neprošel.
MAX: Co tím myslíte?
EDDIE: To je všechno, co vím.
MAX: To nestačí. Chci vědět, co přesně mu Říční pes udělal.
EDDIE: Nechtěl s vámi nic dělat. Zradili jste jeho důvěru a to je něco, co si nezasloužil.
MAX: Nechci odpuštění. Chci odpovědi, než můj kamarád umře.
LIZ: Maxi...Maxi.
LIZ: Michael je doopravdy nemocný, Eddie. A my nevíme, co dělat. Potřebujeme Říčního psa.
EDDIE: Je mi líto, ale odešel.
MAX: Budu tu čekat, než se vrátí.

Isabel se dívá na Michaela, Maria přichází do pokoje

MARIA: Co děláš?
ISABEL: Je tak studenej...
MARIA: Blázníš? Hoří. Těsně předtím, než sem dostala neštovice, sem měla hrozně vysokou horečku a máma mě dala do vany plný studený vody.
ISABEL: Tohle nejsou neštovice a jemu bylo fajn.
ALEX: Ťuky ťuk.
ISABEL: Myslela sem, že zamknula.
ALEX: Klíč je vždycky pod rohožkou. Hele, dole je všechno v pořádku, tak sem jenom chtěl jít nahoru...mrknout se, jestli bych tu nemoh s něčim pomoct.
ISABEL: Jo, něco bys moh udělat. Moh bys odsud vypadnout, vy oba! Nechte mě postarat se o Michaela. Bože, potřebuje mě, a ne žádný cizí lidi.

Max a Liz chodí po rezervaci a mluví o Michaelovi

MAX: Vzpomínám si, jak sem Michaela poprvý viděl. Bylo to na poušti, první noc, co sme vylezli z kukel. Nebe zářilo hvězdama a byl úplněk. Nejdřív sme se našli s Isabel. Nevěděli sme, jak mluvit, ale i tak sme nějakým způsobem komunikovali. Chvíli sme chodili po poušti, ale pořád sme oba cítili někoho jinýho.
LIZ: Michaela.
MAX: Říkal, že nás viděl, ale že se bál. Tak nás jenom dlouho sledoval. Když se konečně překonal, viděli sme ho stát na týhle skále. Přesně jak bys čekala od Michaela. ´Tady sem. Vypořádejte se se mnou.´ Říkal, že to byla nejtěžší věc, kterou kdy musel udělat...začít nám důvěřovat.
LIZ: Tak jak se stalo, že vás nakonec rozdělili?
MAX: Všichni tři sme uviděli světla. Isabel se mě chytla za ruku. Věděli sme, že budeme v bezpečí tak dlouho, jak budeme spolu. Napřáhnul sem ruku k Michaelovi. Věděl sem, že jí potřebuje. Nemohl se jí chytit. Chvíli sme se na sebe jenom dívali. Pak sme ho neviděli tři roky. Isabel plakala každou noc, netušila, kde je.
Jsi v pořádku?
LIZ: Uh, jo, to...je to jenom smutný, víš? Pomyšlení na to, že ste byli takhle rozdělení.
MAX: Zajímá tě, jestli by se mi to mohlo taky stát, viď? Že bych mohl onemocnět jako Michael.
LIZ: Ne, mmmm.
MAX: Hodně jsem o tom přemýšlel...třeba je to náš životní cyklus. Třeba takhle umíráme.
LIZ: Maxi, to je...no tak...
MAX: Chápu, že máš o nás pochybnosti. Protože když k někomu přilneš, je to ještě těžší než obyčejně, když ani nevíš jistě, jestli...jestli tu vůbec zítra ještě budou.

Maria jde do pokoje za Isabel, nese jí podnos s jídlem a láhev tabasca

MARIA: Čau. Měla bys jíst. Um, nevěděla sem, kolik ho máš ráda, tak...
ISABEL: Děkuju ti.
MARIA: Mám o něj starost, hodně, to přece víš.
ISABEL: Já vim. Ale Max s Michaelem jsou to jediný, co mám. A jestli je ztratim...
MARIA: Neztratíš.

Michael se začne zmítat a tiše zpívat nápěv

MARIA: Co se děje?
ISABEL: Já nevim. Já nevim! je tolik silnej. Ublíží si. Běž pro Alexe. Michaele!

Liz volá ostatním

LIZ: Neberou to.
MAX: Měli bysme se vrátit.

Liz s Maxem slyší blízko skupinu lidí, kteří zpívají nějaký nápěv

LIZ: Tohle Michael opakoval pořád dokola.
MAX: Jde to z tamtoho stanu.

Jdou ke stanu

Zpátky v Crashdown, Maria s Isabel se snaží pomoct Michaelovi, který pořád křičí

ISABEL: Přinesem mu víc vody, to mu předtim pomohlo.

Michael se probudí a je někde jinde, je na poušti, stojí vedle mimozemský symbolů, které jsou nakreslené na zemi. Podívá se na nebe, kde září souhvězdí

Liz s Maxem nahlíží do stanu a vidí Indiány, jak zpívají a posílají si misku

LIZ: Co to dělají?
MAX: To nevim. Ale možná to, co se stalo Michaelovi, neni vůbec přirozený.

Objeví se Říční pes

ŘÍČNÍ PES: Přiveďte ho sem. Možná už nemáme příliš času.

Max s Liz se vrací do Crashdown, najdou Isabel a Mariu, jak sedí vedle postele, ke které je přivázaný Michael

MARIA: Díky bohu že ste tady.
ISABEL: Panebože, Maxi.
ALEX: Tohle se fakt děje?

Všichni přijíždí k jeskyni Říčního psa

ŘÍČNÍ PES: Muž, který v téhle jeskyni žil, když jsem byl malý chlapec, nebyl jako my. Někteří starší si mysleli, že je ďábelský duch, a tak se ho rozhodli otestovat. Byl pozván k obřadu, stejně jako já pozval vašeho přítele. Jeho reakce byla rychlá a silná. Během minuty jeho oči zbělaly a dostal horečku.
MAX: Právě jako Michael.
ŘÍČNÍ PES: Ale u vašeho přítele se symptomy objevily později, proto jsem ho nejdřív propustil. Ale když jste mi řekli, že onemocněl, došlo mi, že to nebyl obyčejný návštěvník.
MARIA: To je zajímavý způsob, jak to říct.
ŘÍČNÍ PES: Takhle se sám nazval. V mém jazyce je to ´nasedo´. Proto jsem mu tak říkal.
ISABEL: A vy jste znal Naseda dobře?
ŘÍČNÍ PES: Zachránil jsem mu život. Po rituálu utekl do poušti. Říkali nám, ať ho nenásledujeme. Jenže já byl malý chlapec a neposlechl jsem. Našel jsem ho v téhle jeskyni, umíral. Musel mi důvěřovat ohledně svého tajemství a tak jsem byl schopný vyléčit ho.
MAX: A teď uděláte to samé s Michaelem?
ŘÍČNÍ PES: Pokusím se, ale budu potřebovat pomoc vás všech.
ALEX: Dokonce i mojí?
ŘÍČNÍ PES: Uzdravování vyžaduje energie. Čím víc jí budeme mít, tím rychleji se vyléčí. Teď si všichni stoupněte na své místo v kruhu. Je tam pro každého z vás čára vedoucí do středu.

Na zemi je nakreslený kruh s pěti čárami vedoucími doprostřed, kde leží Michael. Max, Maria, Alex, Isabel a Liz přistoupili k čárám

ŘÍČNÍ PES: Nasedo mi dal tyhle kameny. Jsou z jeho domova. Každý v sobě ukrývá energii.
MAX: Ony jsou z...
ŘÍČNÍ PES: Odtamtud jako vy. Říkal, že v jeho těle je stejná energie jako v kamenech. Říkal tomu rovnováha. Říkal, že rituál nějak narušil tu rovnováhu.
MAX: Jak?
ŘÍČNÍ PES: Říkal, že když je ovládnu svojí energií, aktivuju je. A rovnováha se vrátí.
MAX: A když se vám to nepovede?
ŘÍČNÍ PES: Zemře.
ISABEL: Tak pojďme na to.
ŘÍČNÍ PES: Varoval mě, že je to risk. Rovnováha vás může vtáhnout dovnitř. Je to síla, která může změnit vaší mysl i tělo, když jí nebudete mít pod kontrolou. Nyní si utřiďte mysl...a napijte se z misky. Neměňte své pocity ohledně vašeho kamaráda a vrátíte se v pořádku.
MAX: Co to je?
ŘÍČNÍ PES: Voda. Něco společného nám všem. Tím, že budeme pít ze stejné misky započneme spojení.

Miska koluje v kruhu. Max pije první, pak Isabel, Alex, Maria. Když dokoluje k Liz, ta znejistí

ŘÍČNÍ DOG: Máš strach....ne z léčení. Tvůj strach je hlubší. Bojíš se o někoho, o někoho, kdo je ti hodně blízký. Ustup zpět. Nemůžeš zastavit příval.
LIZ: Omlouvám se.

Říční pes začne zpívat a ostatní se přidají

Maria je nejistá z toho, že se Liz neúčastní rituálu. Říční pes jí uklidňuje

ŘÍČNÍ PES: Najde svou vlastní cestu. Ty teď vstup na svojí.

Všichni tiše zpívají. Vidíme, jak se Michael probouzí na nějakém neznámém místě a každý účastník rituálu ho přichází pozdravit. Maria ho políbí. Vidíme Maxe, Michaela a Isabel, když byli v poušti. Max k němu vztáhne ruku, ale Michael jí nestiskne. Nakonec vidíme celou UFOtrojku, jak jdou ruku v ruce pouští. 

Zpátky v jeskyni, Michael se probouzí a strhává ze sebe provaz

MAX: Jsi v pořádku?
MICHAEL: Odešel sem někam, Maxi a něco sem tam viděl.
MAX: Ale vrátil ses, to je teď důležité.
MICHAEL: Jo, vrátil sem se.

Max ho obejme

MICHAEL: Děkuju ti, Maxwelli. Žádný další útěky, ať už pude o cokoli. Dej mi tvuj kamen.

Michael vezme kameny od všech a přistoupí ke stěně jeskyně, kam čtvrtý mimozemšťan nakreslil malby. Vloží kameny do jejich míst ve stěně, udělá krok zpátky a kameny jsou čím dál zářivější, nakonec vytvoří souhvězdí, kde je i jejich domov

MICHAEL: To je mapa.

Liz je na balkóně a píše si deník


HLAS: Vždycky jsem dokázala řešit krize. Dělala jsem, co bylo důležité a nikdy nepanikařila. Ale když jsem viděla, jak je Michael nemocný a my nevěděli, co se s ním děje nebo jak mu pomoct, vyděsilo mě to. Děsí mě, že by se to jednoho dne mohlo stát Maxovi a já bych nevěděla, jak pomoct tomu, kdo pro mě tolik znamená, kdo pro mě znamená všechno.

Max vyleze na balkón po žebříku

MAX: Nejsem tu nevhod?
LIZ: Ne. Čau.
MAX: Chtěl sem se jenom kouknout, jak se máš.
LIZ: Je mi fajn. Jo, um...jak je Michaelovi?
MAX: Stejně jako vždycky.
LIZ: To je fakt dobře.
MAX: Ale mně tak neni.
MAX: Jak to myslíš?
MAX: Tak, že jednoho dne to budu já a nemůžu dál předstírat, že sem normální.
LIZ: Maxi, podívej...nechtěla sem mít pochyby. Nechtěla sem vás v tom nechat, v jeskyni.
MAX: Z ničeho tě neobviňuju. Měla si plný právo cítit to tak, protože to, co si cítila, byla pravda. Nepatříme k sobě. 
LIZ: To neříkej.
MAX: Tu noc, jak sme šli ven...a celý ten den předtím...a pokaždé, když se líbáme...nemám rovnováhu. Kvůli tobě zapomínám, že existuje ještě něco jiného a to není opravdové.
LIZ: Je to ta nejopravdovější věc, kterou jsem kdy cítila.
MAX: Někdy musíš o krok ustoupit, abys viděla, co se opravdu děje. Možná to teď oba dva doopravdy potřebujeme...najít znovu svou rovnováhu.
LIZ: Maxi, já...myslela sem....myslela sem, že už jsme jí našli.
MAX: Ani nevíš, jak moc bych si přál, aby to byla pravda.
LIZ: Maxi...jak je možné, že...že bych mohla nejšťastnější za celý svůj život a...zároveň nejsmutnější...v jednu chvíli?
MAX: Myslim, že je to definice ´být zamilovaný´.
LIZ: Jo, asi jo, taky si to myslim.
MAX: Tak, ustoupíme o krok...na chvíli.
LIZ: Dobře, uh...jestli je to to, co...co chceš, tak...
MAX: Potřebuju to, protože jsem stejně tak vyděšenej jako ty.

Max začne lézt dolů po žebříku

LIZ: Ne, počkej, Maxi.

Liz mu dá pusu

LIZ: Chtěla sem jenom...zapamatovat si to.
MAX: Sbohem, Liz.

Sleze dolů

LIZ: Sbohem, Maxi.

Liz se dívá na souhvězdí, které viděl Michael ve své vizi