================================ .: Roswell: Portál Fanoušků :. - http://www.roswell-serial.cz - ================================ ::RIVER DOG:: ::ŘÍČNÍ PES:: ================================ Přepis: Dagmarečka ================================ Epizoda začíná tam, kde minulá skončila Michael rychle strká nějaké věci a papíry do krabice MICHAEL: „Hele, stejně když nás mají chytit, tak alespoň poznám před nimi pravdu.“ Maria a Liz sledují krysu, která projde Marii přes ruku a pak si Liz všimne tunelu LIZ: „Maxi! Maxi!“ Každý začíná odcházet přes tunel LIZ: „Rychleji!“ MAX: „Jdeme! Jdeme!“ Isabel se zadívá na náhrdelník a na chvíli s něho nemůže spustit oči MAX: „Isabel!“ Isabel popadne náhrdelník a jde do tunelu. Všichni se dostanou do auta a Topolská je jen sleduje jak odjíždějí ÚVODNÍ TITULKY HLAS: „11. listopadu. Jmenuju se Liz Parkerová. Logika přestala existovat. Tady jsou moje plány na včerejší večer: po práci večeře s rodiči, půl hodiny na klábosení s Mariou, pak geometrie. A místo toho, jedu džípem, vloupala jsem se do místnosti, nějakého divného domu, ukradla jsem nějaké divné věci a ještě k tomu každodenní setkání s mimozemšťany. Vítejte v mém světě.“ Michael a Maria jedou v autě Marii MICHAEL: „Co?“ MARIA: „Někdy se všechno tak divně stane. Vždycky jsem tě měla za šílenýho. Takového co to nemá v hlavě v pořádku, žije bez cíle, což neznamená, že takový nejseš. Neuvědomovala jsem si ale, že existuje i druhá polovina.“ MICHAEL: „Jako, že jsem z…“ MARIA: „Taky. Ale o tom nemluvím. Pod tím divným nedomytým zevnějškem…se schovává…docela citlivý chlap.“ MICHAEL: „Hele, to co se stalo včera, prostě jsme jeli a kecali jsme. To je všechno.“ MARIA: „Jasně. Počkej. Ty si myslíš, že se mezi námi něco stalo?“ Isabel si prohlíží fotoalbum a vezme z něj jednu fotku MAX: „Co se děje?“ ISABEL: „Pamatuješ si, jaks jsme byli s rodiči na Floridě?“ MAX: „Jasně. Dostala jsi úpal a já jsem si zvrtnul kotník.“ ISABEL: „Předtím jsme ale seděli na pláži. Kreslili jsme na písku nějaký symbol. Nikdy předtím jsme ho neviděli, ale spolu se nám to povedlo. Odkud jsme ho znali?“ MAX: „O co ti jde?“ ISABEL: „Nakresli ho. Zkus to.“ MAX: „Nic si nepamatuju.“ ISABEL: „Kresli.“ Max nakreslí symbol a Isabel mu ukáže stejný, který je na fotce, jenž vzala s fotoalba MAX: „Jak si na to přišla?“ ISABEL: „Našla jsem to v Athertonově domě.“ Isabel mu ukáže náhrdelník se stejným symbolem PANÍ EVANSOVÁ: „Je tady někdo. Snídaně je na stole. Vypadáte unavení. V kolik jste se vrátili?“ MAX: „Ztratili jsme pojem o čase.“ PANÍ EVANSOVÁ: „Příště se raději učte doma. A teď pojďte, protože přijdete pozdě do školy.“ ISABEL: „Nenávidím ji lhát.“ Maria a Liz si povídají ve škole MARIA: „Michael je tak divný a přitom tak zajímavý. Samozřejmě ne pro mě.“ LIZ: „Samozřejmě.“ MARIA: „Příliš mnoho věcí mi na něm vadí. Vlasy, charakter, fakt, že se narodil v nějaké líhni.“ LIZ: „Co jste dělali v tom motelu?“ MARIA: „Říkala jsem ti, že nic. Nic fyzického. Stejně, to co je mezi námi, nejde vyjádřit slovy. Je to druh chlapa, kterým moje mám říká vibrátor. Komunikuje pomoci vibrací.“ LIZ: „A jaké ti ty vibrace poslal?“ MARIA: „Takové, které…“ LIZ: „Musím si promluvit s Kylem.“ MARIA: „Hodně štěstí.“ LIZ: „Dík.“ MARIA: „Sejdem se u Maxe a Isabel. Musíme prohrabat ty papíry. Michael říkal, že pro mě skočí po škole.“ LIZ: „No…jasně.“ Liz jde ke Kylově skříňce LIZ: „Ahoj.“ KYLE: „Miss Texasu.“ LIZ: „Můžeme si promluvit?“ KYLE: „Nevím o čem.“ LIZ: „V soukromí.“ Liz a Kyle jsou do kumbálu KYLE: „Divný. Znovu tady. Ironie. Naše první pusa. Poslední den před prázdninami.“ LIZ: „Skvělý den.“ KYLE: „Liz, nezačínej.“ LIZ: „Kyle, chtěla jsem se ujistit, jestli si v pořádku.“ KYLE: „O tom jsi chtěla mluvit? V soukromí? Takže, jsem v pohodě.“ Kyle chce odejít LIZ: „Kyle…musím se ujistit, že nechceš nikomu říct to, co se stalo včera v noci.“ KYLE: „A já jsem si myslel, že se bojíš o mě. Co jsi tam k sakru dělala?“ LIZ: „Nemůžu ti to říct.“ KYLE: „Drogy, sekta nebo snad sex?“ LIZ: „Kyle…“ KYLE: „Neboj se, nikomu nic neřeknu.“ LIZ: „Děkuju.“ KYLE: „Ale jen do chvíle, když na něho něco najdu.“ Topolská cvičí zatímco mluví s agentem Stevensonem z FBI TOPOLSKÁ: „Všechno je pod kontrolou.“ AGENT: „Agentko Topolská, rozumíte, co je vaším úkolem?“ TOPOLSKÁ: „Úplně.“ AGENT: „Zopakujte to.“ TOPOLSKÁ: „Prosím?“ AGENT: „Zopakujte to, co je vaším úkolem.“ TOPOLSKÁ: „Sledování cíle a zjištění jestli domněnky jsou skutečné.“ AGENT: „Na něco jste ale zapomněla. Úkol spočíval na sledování z úkrytu!“ TOPOLSKÁ: „Jednala jsem z úkrytu.“ AGENT: „Stížnost šerifa nazýváte z úkrytu?“ TOPOLSKÁ: „Šerif ohrozil moji misi.“ AGENT: „Vaši misi?“ TOPOLSKÁ: „Naši misi.“ AGENT: „Chyba. Ne naši misi…ale moji misi!!! Málem jsme se udusil. Nové rozkazy. Uvidíme, jestli je vykonáte. Cokoliv odtamtud vzali, chci to mít. Cokoliv dělají, chci o tom vědět. Rozumíme si?“ TOPOLSKÁ: „Ano, pane.“ AGENT: „A nemarněte můj čas.“ TOPOLSKÁ: „Samozřejmě.“ Maxův šéf, Milton, mluví o kosmické lodi v Ufo Centru MILTON: „Právě se díváte na kousek metalu z rozbité kosmické lodi. Je jiný než každý jiný stopový prvek, který známe. Sám se může vrátit do původního stavu. Nemůžeme ho roztavit ani…“ VALENTI: „Můžeme si na chvíli promluvit?“ MILTON: „Promiňte, za chvíli se vrátím.“ MILTON: „V čem vám můžu pomoct?“ VALENTI: „Znáte člověka jménem Atherton?“ MILTON: „Je to první člověk, který napsal knihu o nehodě. Údajné srážce. V 55 napsal knížku „Mezi námi“ VALENTI: „Nevíte, jestli ještě žije?“ MILTON: „Dobrá otázka. Zmizel. Pravděpodobně byl na stopě nějakých neuvěřitelných zjištění. Legenda říká, že ho unesli. Zmizel v 59. Šerife, jako člověk, který se zajímá o ufo, mám právo se zeptat, co se děje?“ VALENTI: „Váš film hoří.“ MILTON: „Prosím, nevstávejte!“ Šerif vezme fotku mrtvoly z 59, kterou má schovanou pod stolem a porovnává ho s fotkou Athertona z knihy „Mezi námi“, když zástupce Owen zaklepe na dveře ZÁSTUPCE OWEN: „Šerife.“ Max, Michael a Isabel jedou autem k Evansovým MICHAEL: „Bude s tím asi hodně práce, co?“ MAX: „Jsme na to tři, ne?“ MICHAEL: „Tři? Možná by nám s tím někdo mohl pomoct.“ ISABEL: „Někdo?“ MICHAEL: „Třeba ta…jak se jmenuje…Maria.“ ISABEL: „Ta, jak se jmenuje…Maria?“ MICHAEL: „Ale měli bychom to udělat sami?!“ MAX: „Raději, jo.“ MICHAEL: „To jsem si myslel. Jenom, že jsem ji už řekl, že vezmem sebou.“ ISABEL: „Michael!“ MICHAEL: „Přinutila mě k tomu. Je to skutečný vibrátor. Vysílá nějaké vibrace.“ MAX: „Michaeli, ona to nemůže číst. Jde tady o nás.“ MICHAEL: „Vím. Zavolám ji. Máte telefon?“ ISABEL: „Fajn, ale ať nekecá moc dlouho.“ Všimnou si, že před jejich domem je velký rozruch ISABEL: „Co se děje?“ MAX: „To musíme zjistit. Michael, běž.“ ISABEL: „Určitě tam chceš jet?“ MAX: „Je to náš dům, nemáme na vybranou. Sejdeme se v Crashdown.“ Michael vystupuje VALENTI: „Mám pro váš špatné zprávy.“ ISABEL: „Mami.“ PANÍ EVANSOVÁ: „Okradli nás. Je to hrůza.“ ISABEL: „Kdy?“ PANÍ EVANSOVÁ: „Přišla jsem domů na oběd, ale zloděj už stačil utéct.“ MAX: „Jsi v pořádku?“ PANÍ EVANSOVÁ: „Jsem jen se trochu třesu.“ MAX: „Co vzali?“ PANÍ EVANSOVÁ: „Televizi, přehrávač…nedívala jsem se ještě do ložnice.“ ISABEL: „Podíváme se do našich pokojů.“ Max hledá krabici, kterou vzali z Athertonové kopule MAX: „Zmizela.“ ISABEL: „To nebyli obyčejní zloději. Přišli tady speciálně pro to.“ VALENTI: „Můžu si jen představit, jak se teď cítíte. Je to strašné. Odtud taky něco vzali?“ MAX: „Asi ne.“ VALENTI: „Ten pokoj vypadá hůř než celý zbytek domu. Jako by tu něco hledali.“ MAX: „Nic nevzali.“ VALENTI: „A ve vašem pokoji?“ ISABEL: „Ještě jsem se nedívala.“ VALENTI: „Přišla jste dřív do pokoje bratra než abyste se podívala do svého?“ PANÍ EVANSOVÁ: „Promiňte, šerife, ale proč vyslýcháte moje děti? My jsme tady oběti.“ VALENTI: „Chtěl jsem se jen připravit to vyšetřování. Někdy ty nejmenší detaily mohou pomoci.“ PANÍ EVANSOVÁ: „Rozumím.“ ISABEL: „Podívám se do svého pokoje.“ ZÁSTUPCE OWEN: „Musím napsat výpoveď, ale můžu přijít později.“ ISABEL: „Fajn.“ Zástupce Owen si všimne náhrdelníku Isabel ZÁSTUPCE OWEN: „Odkud to máte?“ ISABEL: „Koupila jsem na trhu. Mám ráda retro styl. Proč?“ ZÁSTUPCE OWEN: „Neviděl jsem to od doby, co jsem odjel z rezervace.“ ISABEL: „Možná je kopírují. Z které rezervace?“ ZÁSTUPCE OWEN: „Vychoval jsem se v Mescelaro, hned za městem.“ Michael vejde do Crashdown a narazí do Marie MICHAEL: „Už to nedělej.“ MARIA: „Co?“ MICHAEL: „Vyděsila jsi mě.“ MARIA: „Já?“ MICHAEL: „Jo. Max a Isabel ještě nepřišli?“ LIZ: „A měli tu být?“ MAX: „Musíme si promluvit. V soukromí.“ MICHAEL: „Nejsem si jistý, ale myslím si, že mě někdo sledoval.“ MAX: „Jak vypadal?“ MICHAEL: „Vysoký brunet v obleku. 30 – 35 let. Podezřele se na mě díval.“ MAX: „Na cestě do Marathon byl taky takový jeden. Nic jsem vám neříkal, abych vám nedělal starosti.“ ISABEL: „Co se děje? Někdo se k nám vloupe, sledují nás. Mám dost.“ MAX: „Bude to v pohodě.“ Michael se dívá na náhrdelník Isabel ISABEL: „Co je?“ MICHAEL: „Já to znám. Ale proč?“ MAX: „Stejně jak my. Je to něco z minulosti.“ ISABEL: „Vzala jsem do z domu Athertona.“ LIZ: „Určitě něco znamená.“ ISABEL: „Zástupce šerifa si něco takového pamatuje z rezervace za městem.“ MAX: „Nikam nepojedem. Nemůžem riskovat.“ MICHAEL: „Musíme.“ MAX: „Nemusíme. Ne teď.“ Šerif navštíví Topolskou ve škole VALENTI: „Nejdu nevhod?“ TOPOLSKÁ: „Jste tady vždycky mile vítán. V čím vám můžu pomoct?“ VALENTI: „Potřeboval bych vaši pomoc.“ TOPOLSKÁ: „Samozřejmě. O co jde?“ VALENTI: „Včera se někdo vloupal k Evansům.“ TOPOLSKÁ: „Nestalo se nikomu nic?“ VALENTI: „Uvažoval jsem jen nad tím, jestli byste mi mohla říct…“ TOPOLSKÁ: „Jde vám o moje alibi?“ VALENTI: „Samozřejmě, že ne. Zajímalo mě jenom, jestli jste měla nějaké problémy z některým z žáků.“ TOPOLSKÁ: „Nikdo by neudělal něco takového.“ VALENTI: „Tak jsem jen přemýšlel…Vím, že je sledujete.“ TOPOLSKÁ: „Je to moje práce.“ VALENTI: „Vidím, že ji děláte velmi zodpovědně. Myslíte o ní doma, v autě…probudila mě dneska strašná bolest hlavy.“ TOPOLSKÁ: „Asi jste špatně spal.“ VALENTI: „Určitě.“ Max zaslechne klepání na okno a jde jej otevřít MAX: „Michael, nejedem. Liz…Co tady děláš?“ LIZ: „Můžu dál.“ MAX: „Jasně.“ Liz přelézá přes jeho okno, málem spadne, ale Max ji chytí MAX: „Tak…Co se děje?“ LIZ: „Nechtěla jsem o tom předtím mluvit, abych do toho nikoho nemíchala. Ale pojedu do té rezervace.“ MAX: „Ne, nemůžeš. Sledují nás.“ LIZ: „Možná nejenom sledují. Možná je to něco víc. Dneska přišli pro papíry, zítra můžou přijít pro vás. Jestli existuje možnost, že ty kresby něco znamenají, musíme vědět, co.“ MAX: „Děkuju, ale ne.“ LIZ: „Maxi, zachránils mi život.“ MAX: „Co to má s tím společného.“ LIZ: „Od toho, to začalo, lidi tě podezdřívají. Kdyby se někomu z vás něco stalo…nepřežila bych to. Dovol mi to udělat.“ MAX: „Řekl jsem ne.“ LIZ: „Nepřišla jsem tu pro povolení. Přišla jsem pro náhrdelník. Jestli mi ho nedáš, tak si ho nakreslím a pojedu.“ MAX: „Jestli se začne dít něco divnýho, cokoliv, vrať se.“ LIZ: „Slibuju.“ Liz přijede pozdě v noci do indiánské rezervace Mescalero a všimne si malého stánku OBCHODNICE: „Pro krásnou dívku…krásný náramek.“ LIZ: „Hezký. Ale já vlastně hledám něco takového. Viděla jste to někde? Nebo víte, co to znamená?“ OBCHODNICE: „Je to strom moudrosti.“ LIZ: „Opravdu?“ OBCHODNICE: „Vůbec netuším, co znamená, ale vypadá to na něco starého.“ LIZ: „A vy víte, co to…?“ Někdo popadne Liz za ruku. Je to domorodec, pojmenovaný Říční pes, jenž nemůže spustit oči z náhrdelníku LIZ: „Kdo to byl?“ OBCHODNICE: „Drž se od něho dál.“ LIZ: „Halo? Je tady někdo?“ Liz otevře dveře do auta, ale zastaví ji Říční pes ŘÍČNÍ PES: „Dej mi ho.“ LIZ: „Kdo jste?“ ŘÍČNÍ PES: „Prosím.“ Liz ukazuje náhrdelník Říčnímu psovi ŘÍČNÍ PES: „Odkud ho máš?“ LIZ: „Našli jsme ho.“ ŘÍČNÍ PES: „My?“ LIZ: „Ne, já.“ ŘÍČNÍ PES: „Kdo o tom ještě ví?“ LIZ: „Nikdo.“ ŘÍČNÍ PES: „Odkud jsi věděla, že tady máš jít? Sledovali tě?“ LIZ: „Ne. Co to znamená? Prosím, řekněte mi to.“ ŘÍČNÍ PES: „Je to nebezpečí. Smrt.“ V Crashdown, nějaký indián mluví s Liz LIZ: „Můžu vám pomoct?“ EDDIE: „Vzal bych si stehýnko rudocha.“ LIZ: „No právě. Už měsíce se snažím dostat do z lístku.“ EDDIE: „Můj lid bude vděčný. Jsem Eddie.“ LIZ: „Já Liz.“ EDDIE: „Mám vzkaz od Říčného psa. Čeká na tebe dnes v deset večer. Přijď sama.“ LIZ: „Kde?“ EDDIE: „Do rezervace. Chce se s tebou sejít.“ Max, Isabel a Michael jedou v džípu a dívají se do zadu, jestli je pořád někdo sleduje MAX: „Pořád nás sleduje?“ MICHAEL: „Asi jo.“ ISABEL: „Chtěla bych, aby to už skončilo.“ MICHAEL: „Asi je to špatný plán.“ MAX: „Plán je dobrý.“ MICHAEL: „Já tam chci tady jet.“ ISABEL: „Michael, uklidni se.“ Max vystoupí a Michael a Isabel rychle odjíždějí, aby agentovi unikli MICHAEL: „Jdeme.“ ISABEL: „Jeď!“ MICHAEL: „Vždyť jedu.“ Max a Liz jdou do kina, ale místo toho jdou na smluvené místo, kde se mají setkat s Mariou MAX: „Liz?“ LIZ: „Přijde, neboj se.“ MAX: „Nebojím se.“ ISABEL: „Tohle je noční můra.“ MARIA: „Omlouvám se. Mamka se zpozdila.“ LIZ: „To je v pohodě.“ Max a Liz odjíždějí v Mariině autě K Topolské přijde Valenti VALENTI: „Ztratila jste něco?“ TOPOLSKÁ: „A vy vždycky sledujete auta, když máte po službě?“ VALENTI: „Jenom když projíždějí na tři červené s rychlostí 110 km/h. Jste nenapravitelná.“ TOPOLSKÁ: „Beru to jako kompliment.“ VALENTI: „Mohl bych vás zadržet ve vězení přes celou noc a dovědět se k čemu je schopný náš nový školní učitel nebo vás pozvat na milý rozhovor.“ Max a Liz přijedou k rezervaci MAX: „Kde to jdem?“ LIZ: „Mám tu počkat.“ EDDIE: „Kdo je to?“ LIZ: „Přítel.“ EDDIE: „Měla jsi být sama.“ LIZ: „Jo, ale je to důležité pro nás oba.“ EDDIE: „Škoda.“ LIZ: „Nemůžeme jen tak odejít.“ EDDIE: „Proč?“ MAX: „Protože ten symbol pro mě hodně znamená.“ LIZ: „Je to důležité.“ EDDIE: „Čeká vás test. Jestli ho projdete, Říčný pes vám odpoví na vaše otázky.“ Eddie jde pár kroků a pak se otočí na Liz a Maxe EDDIE: „Jdete?“ Maria, Michael a Isabel čekají v Crashdown, až se Max a Liz vrátí MICHAEL: „Co děláme?“ ISABEL: „Čekáme. Odjeli před hodinou.“ MICHAEL: „To se nemůže podařit. Oni odjeli na výlet a já tu musím sedět s ženskejma.“ MARIA: „Některé ženy z dvacátého století by si mohly tvoji poznámku vysvětlit jako urážku.“ MICHAEL: „Proč?“ ISABEL: „Vítej ve světě Michaela!“ Michael si dává na talíř kousek koláče MARIA: „Doufám, že za to zaplatíš.“ MICHAEL: „Ne.“ MARIA: „Tak je to krádež.“ MICHAEL: „Tak mě zatkni.“ MARIA: „Proč užíváte tolik tabasca?“ MICHAEL: „Pikantně sladký.“ MARIA: „To znamená?“ ISABEL: „Milujem všechno, co je hrozně sladký a pikantní.“ MARIA: „Zkusím si to zapamatovat.“ MICHAEL: „Zkus to.“ ISABEL: „Je to flirt? Může být život ještě horší.“ Max a Liz sledují Eddieho na kopec LIZ: „Je to ještě daleko?“ EDDIE: „Jsme blízko.“ LIZ: „Asi to nebyl dobrý nápad.“ MAX: „Kam nás vedeš?“ EDDIE: „Tady.“ LIZ: „Kde?“ EDDIE: „Hodně štěstí.“ LIZ: „Hej, nenechávej nás…“ LIZ: „Co budem dělat“ MAX: „Do kitu.“ LIZ: „Maxi dívej.“ Liz ukáže směrem k jeskyni MAX: „Co to bylo?“ Ve tmě, Liz někdo popadne MAX: „Liz!“ LIZ: „Pusť mě.“ MAX: „Liz…kde jsi?“ Max vytvoří nějaké světlo v jeskyni MAX: „Pusť ji. Kdo jsi?“ ŘÍČNÍ PES: „Prošel jsi testem.“ Šerif Valenti a Topolská se spolu baví u baru VALENTI: „Nikdy bych si nepomyslel, že pijete.“ TOPOLSKÁ: „Proč?“ VALENTI: „Jste vzorem zdraví. Vzdělaná, kupujete zdravou výživu.“ TOPOLSKÁ: „Už dlouho mě sledujete?“ VALENTI: „Chvíli.“ TOPOLSKÁ: „Všiml jste si něčeho zvláštního?“ VALENTI: „Kromě toho, že agenta FBI přidělili do naší střední školy, tak ne.Máte dobrou ránu. Dobře, že nejsem citlivý typ.“ TOPOLSKÁ: „Opravdu? Člověk, který se snaží celý život napravit chyby otce, by se za takového mohl vydávat.“ VALENTI: „Na vašem místě, bych se nestaral o chyby mého otce. Sama jste také několik spáchala.“ TOPOLSKÁ: „Například?“ VALENTI: „Nechala jste je utéct.“ TOPOLSKÁ: „Je?“ VALENTI: „To je jedno. A kromě toho, odhalila jste se před místním šerifem.“ TOPOLSKÁ: „Asi jsme začali od špatného konce?“ VALENTI: „Zábavné, jak se najednou všichni vymlouvají, když jsou odhaleni. Ale myslel jsem, že vás poinformuju o tom, že zavolám vašim nadřízeným a řeknu jim, že jste to zvorala.“ TOPOLSKÁ: „Jestli se o tom moji nadřízení doví, vezmou mi ten úkol. Odejdu a co vám to dá? Možná je způsob, kterým bychom to napravili.“ VALENTI: „Co tím myslíte?“ TOPOLSKÁ: „Mám pro vás cenné informace a vy určitě taky takové máte. Můžeme se nimi vyměnit.“ VALENTI: „Rozmyslím si to.“ Říční pes mluví s Maxem a Liz o mimozemšťanech z 59 ŘÍČNÍ PES: „Znal jsem někdy někoho takového, jako jsi ty. Nevím, odkud byl a ani odkud se tady vzal. Moc nemluvil. Spřátelili jsme se. Po nějakém čase mi začal věřit.“ MAX: „Víš, kde ho můžu najít?“ ŘÍČNÍ PES: „Neviděl jsem ho už čtyřicet let. Kromě mě věřil jen Athertonovi. Dal mu svůj amulet. Ten stejný, který máte vy.“ MAX: „Co se s ním stalo?“ ŘÍČNÍ PES: „Atherton byl zavražděn.“ LIZ: „Kým?“ ŘÍČNÍ PES: „Přes toho člověka.“ MAX: „Možná se chtěl bránit. Atherton byl šílenec. Možná ho chtěl prozradit.“ ŘÍČNÍ PES: „Uběhlo hodně času. Ale když jsem tady přišel. Atherton byl mrtvý.“ LIZ: „Kdy to bylo?“ ŘÍČNÍ PES: „11. listopadu 59.“ LIZ: „Maxi…“ ŘÍČNÍ PES: „Chci ti ukázat ještě něco.“ V Crasdown, Maria začíná být nervózní, protože se Liz s Maxem ještě nevrátili MARIA: „Nějak dlouho to trvá.“ MICHAEL: „Uklidni se.“ MARIA: „Jeďme tam.“ MICHAEL: „Budou nás sledovat.“ MARIA: „Tak teda co?“ MICHAEL: „Čekáme.“ MARIA: „Už vím, proč Isabel odešla. Můžeš jenom prohloubit stres.“ MICHAEL: „Měli jsme čekat, dokud nepřijdou. Čekám a neblázním. Ty blázníš.“ MARIA: „Vůbec ne.“ MICHAEL: „Pořád přesypáváš ten cukr. Přestaň. Přivádíš mě k šílenství.“ MARIA: „Čekám, že něco povíš.“ MICHAEL: „A co mám říct?“ MARIA: „Nevím, něco. Jako, že všechno bude v pořádku.“ MICHAEL: „Vůbec nevím, jestli bude.“ MARIA: „Díky za pomoc.“ MICHAEL: „Tak co mám dělat?“ MARIA: „Nevím.“ MICHAEL: „Zklapni!“ MARIA: „Nenávidím tě.“ MICHAEL: „Já tebe taky.“ MARIA: „Chci něco, abych se při tobě cítila, jak při chlapovi. A co tam. Asi se snažím vylýzt na špatný strom.“ Michael políbí Mariu MICHAEL: „To, abych tě uklidnil.“ MARIA: „Díky.“ Michael a Maria odcházejí každý jiným směrem V jeskyni, ukazuje Říční pes Maxovi kresby na zdech z 59 MAX: „On to nakreslil?“ ŘÍČNÍ PES: „Jo. Řekl, že jednoho dne tu přijdeš.“ MAX: „Připadají mi povědomé. Jak bych věděl, co znamenají. Ale nepamatuju.“ LIZ: „Je to asi nějaký jazyk.“ ŘÍČNÍ PES: „Bál se, že ho zabijou.“ MAX: „Kdo?“ ŘÍČNÍ PES: „Nevím. Cítil, že jsou blízko a tak musel odejít. Slíbil jsem mu, že se o tom nikdo nikdy nedoví. Jenom když projde testem.“ MAX: „Prošel jim ještě někdo?“ ŘÍČNÍ PES: „Nikdo.“ MAX: „Musejí něco znamenat. Je to asi nějaký druh dopisu. Možná varování.“ ŘÍČNÍ PES: „Možná. Musíte už jít.“ MAX: „Můžeme se tu vrátit?“ Říční pes ukáže, že ne ŘÍČNÍ PES: „Dodržel jsem slib. Nic víc se nedovíš.“ Jak Max a Liz chtějí odejít, Říční pes ji chytí za ruku ŘÍČNÍ PES: „Počkej. Nejsi jedna z nich.“ MAX: „Liz…“ ŘÍČNÍ PES: „Ujisti se, jestli si zaslouží, abys mu věřila.“ Max a Liz spolu odcházejí ruku v ruce